Pro ty zklamané, že jim ostatní neodpovídají, mám radu: kupte si péřovku, teplý spodky a zimní gumy.

Znáte to z kola - v létě, kdy po lesních cestách a silnicích jezdí davy a na cyklostezkách se nedá ani vyhnout, se odpovědi na pozdrav dočkáte sotva kdy.
Když vyrazíte na bajku v mínus dvaceti jak minulou či předminulou zimu, pak pokud vůbec někoho v lese potkáte, můžete si být jisti že nejen pozdraví, ale i pokecá a podělí se s Vámi o zmrzlou poslední čokoládu. A ve výletní hospodě za ojíněnými okny Vám přisunují židli u krbu a do horkého čaje tajně přidávají rum, na účet podniku

P.S. já pozdravím nebo aspoň odpovím, pokud to jde. Bylo mi stydno, když na mě v protivce mávali borci na supersportech, zatímco já se tvářil jak král silnic - a přitom vypadal jak debil.

Pokud pozdraví, tak se taky zastydím...

Zdravím skoro pořád, pokud můžu. V létě, když je nás ve městě mraky, tak už na to čas není, to je jasný, ale jinak opravdu všechny. Kdo neodpoví, jeho problém. Jo ještě jedna výjimka - jak tu bylo řečeno - dědové na babetách, tam to cenu opravdu nemá

Tak to já letos párkrát zažil při průjezdu vesnicemi, že takový děda (neseděl na Babettě, ale na nějaké Číně) na mě vyvalil oči a pak se zasmál a mával jak o závod. Takže i tam jsou výjimky

Uvažte, že kolikrát si provoz vyžaduje plnou pozornost a všechny končetiny na svých místech, tak musí zdravení stranou...
Ale považuju zdravení za dobrý zvyk, vyjadřuje sounáležitost. Rovněž považuji za vhodné poděkovat za uvolnění místa autům v koloně. Zvláště pro vylepšení vztahů obou skupin.

A jak vyjadřuješ díky?

No přece botou do zrcátka

Botou do zrcátka je dobrý, ale osobně bych to nedělal, protože při mé smůle bych se při tom zamotal a ještě spadnul pod rozjeté auto:)
Ono to zdravení je dobrý, člověk má i kolikrát lepší pocit, že někam patří:) Ale jak pak potkáte na 3 km 10 skupinek motorek, tak to už je trošku pruda. Ale taky se mi občas stane, že mi někdo mávne a já to třeba zahlédnu pozdě, tak je mi taky stydno. Jinak Babetty a malé skútry nezdravím (tedy když na malém skútru sedí nějaký děda či ženská, to je pozdravím a čumí na mě jak na idiota:))

Zdravím, malé i velké,bez rozdílu. .

sinistre píše:A jak vyjadřuješ díky?

Dá se vyjadřovat různě, do levého pruhu upažím v lokti levačkou samozřejmě bez jakékoli gestikulace prsty. Do pravého spíše pravou nohou, nikoli však do zrcátka, ale jen pohyb naznačující děkovné gesto. Pravda, tou nohou to pro nezasvěceného může vypadat, že ho chci kopnout kamsi, ale myslím, že to každému časem musí dojít - pustit plyn pokaždé nejde.

Ještě bych rád doporučil ohledně vynucování si místa pro předjetí, jak se tu lze občas dočíst - kroťte agresivitu, na tu bude odpovězeno nejspíše zase jen agresivitou.

pozn.:
co se týká zdravení, v itálii se rychle zvykne, že skútr, motorka je prostě normální a je zbytečný na nich kvůli ostatním mávat rukama nohama, zvlášt když má člověk tričko, kraťasy, mezi nohama basu pití, za sebou manželku s plážovými lehátky, příp. nákladem z Ikey a proplétá se mezi autobusem a kamionem a tak skoro každý den… Po přejezdu hranic do rakouska jak začali ti plně vystrojení, plně vybavení, ale bohužel často sváteční a sezonní motorkáři mávat, zdálo se to skoro k smíchu.
Zdravit ano, ale raději pokud to má nějaký význam, za nepříznivého počasí apod. Protože koukat pořád protijedoucím na hefty, jestli je má krytý anebo jestli ráčí zvednout dva prsty, je jednak nebezpečný a druhak imho takový no.. jak to říct.. být Italem tak se usmívám..

Zdravím většinou všechny bez ohledu na stroj, děkuji sundáním vhodné nohy ze stupačky nebo zablikáním varovek. Vše samozřejmě s ohledem na bezpečnost svoji a ostatních - v zatáčce při náklonu a větší rychlosti třeba zdravení moc košér není.

Při zdravení nejde o typ stroje a jeho parametry, ale o onoho řidiče, který na něm jede a jeho osobnost. Dále se to dá také rozdělit na lidi, kteří toto neznají nebo nejsou schopni pozdrav nebo jiné gesto učinit. Takový vesnický dědeček, který jede na skútru do trafiky nebo na ryby nějaký pozdrav ani možná nezná a mnohdy je takový řidič vůbec rád, že se drží a jede.

Co zdravím vždy nejen na motorce a pořádně je socha svatého Kryštofa v obci Chudolazy při cestě na Dubou - považuji to za povinnost motoristy.

Koukám, že jsem se nechtěně dotkl malorážek:-) Asi jsem to napsal blbě. Zdravím i 50tky, ale každého řeším individuálně. Pokud jede děda či ženská s nákupem, tak už z praxe vím, že neodpoví. Babetty nezdravím, je to podle mě kolo. Stadióny, Prasata zdravím;-)

U mne je to jednoduché, prostě zdravím...

Pokud můžu, zdravím. Na pozdrav mi kdysi odpověděli i PČR, na motorkách samozřejmě, to jsem