S K L A D I Š T Ě S L O V - kvůli zachování smyslu témat

Loni jsem neměl žádnou vanoční výzdobu. Ale letos si dám do bytu borovičku...tak dva litry by mohly stačit.

Best of Web Zapatou na YOUTUBE

Po dlouhé době jsem s chutí schlédl sestříhané sekvence všeho možného. Fakt dobře udělané a ta hudba supr.
Pustit volumu na max a může se relaxovat. Těch odakzů tam je více.......

https://www.youtube.com/watch?v=g4GlEyA4k98
https://www.youtube.com/watch?v=axgDgH6f7Pw
https://www.youtube.com/watch?v=1-8isxa5B_Y

Tak určitě

Na skútru k vodě

https://www.facebook.com/streetfx/video ... 2/?fref=nf

Ťam-ťum dopadol dobre na to že mal sadálky Ale dosť nepríjemný pocit keď to pozerám

https://www.youtube.com/watch?v=-ZPlS7oesXg

Dobrá Apka pro Android na odreagování.
https://play.google.com/store/apps/deta ... afficrider

jeden vtip V letadle vedle sebe sedí dva Arabové a jeden Žid.
Arabové sedí u okna a Žid do uličky. Protože očekává dlouhý let, sundá si Žid boty a pěkně se uvelebí. Najednou se začne zvedat Arab u okénka a říká:
"Asi si skočím pro džus"
Žid na to: "V pohodě, já vám pro ten džus dojdu."
Zatímco je pryč, Arab vezme jeho pravou botu a poradně mu do ní naplive.
Když se Žid vrátí, tak ten druhý Arab najednou říká: "Hm, ten džus vypadá dobře. Asi si dám taky jeden." A Žid se opět nabídne, že mu pro pití dojde.
Zatímco je pryč, druhý Arab vstane a naplive mu do levé boty. Žid se vrátí dá Arabovi džus a pak všichni sedí a užívají si let.
Před přistáním Žid vklouzne do bot a hned je mu jasné co se stalo. Naštvaně se obrátí na Araby:
"Proč? Proč to, prosím vás, musí byt? Jak dlouho to ještě bude trvat? Ty boje mezi našimi národy, ta nenávist, ten odpor, to plivání do bot a chcaní do pití?"

No, tak tohle bohužel nebylo moc vtipný. To je realita. A kdyby jenom zůstalo u flusání do bot a chcaní do pití, bylo by to hezký.

V kupé vlaku nás sedělo pět a na další zastávce k nám přistoupila mladistvě vypadající dáma s chlapcem, který, jak se později ukázalo, nebyl syn, ale vnouček.
Spořádaně jsme oba dva pustili na místa, která i navzdory špinavým oknům umožňovala hezký výhled na ubíhající, takřka jarní krajinu.
Chlapec chvíli pozoroval okolní svět. Ten ho ale omrzel, a tak začal očima těkat po kupé, až ho na stěně zaujala sprejem vyvedená kresba, které jsme si my dospělí ani nevšimli. Na umakartovém podkladu se skvěl červený kosočtverec s čárkou uprostřed. K dokonalému provedení měl daleko, ale malba svůj účel splnila, protože každý bezpečně poznal, o co se jedná. Až na malého chlapce.
„Babí, co je to tam namalovaný?“ Pro něj neznámý druh „smajlíka“ ho zřejmě zaujal
„Kde myslíš, Kubíku?“ „No přece naproti nám, na stěně,“ ukázal chlapec na nestydatou malůvku.
Na čele jí vyskočila ustaraná vráska. I my ostatní zpozorněli a se špatně skrývanou škodolibostí vyčkávali, jak se ta dobrá žena se zapeklitou situací popere.
Prala se statečně. „To je… to je…“ přemýšlela usilovně, čím ukojit vnoučkovu zvědavost, až ji osvítil duch svatý. „To je přece dráček!“ zašvitořila s líbezným úsměvem a nás, škodolibce, obdařila vítězoslavným pohledem.
Zdálo se, že trapas je zažehnán, atmosféra v kupé se opět uvolnila a všichni přitomní se vrátili ke svým myšlenkam. Ne tak chlapec.
„Jakej dráček, babi? Myslíš jako ten na pouštění?“
Babička, čelíc další zvídavé otázce, nešťastně vzdychla a očima k nám vyslala signál SOS. Nikdo jí však záchranné lano nehodil.
„No ano, Kubíku, takovej, co ti udělal táta na podzim, pamatuješ?“ improvizovala statečně.
Chlapec se zamyslel. Tak dráček, hmmm. „Hele, babi, a nepotřebuje ten dráček vocas?“
Dvěma spolucestujícím už cukaly koutky úst a paní začala rudnout.
„Tenhle dráček asi ne,“ hlesla babička. To je divný, každej správnej dráček by si vocas zasloužil,“ mudroval vnouček.
„Tak tenhle ho nemá!“ odsekla mu babička. Očividně jí docházela trpělivost i fantazie.
Mladý se ale nedal a bezděčně utahoval šrouby.
„Babi a ty máš dráčka?“
Babi polil pot a polovina kupé se odebrala na chodbu, odkud se ozývaly salvy dosud zadržovaného smíchu.
„Já už dráčky nepouštím,“ odpověděla ta dobrá žena žalostně.
„Protože už dráčka nepotřebuješ!“ triumfoval chlapeček a zbylé osazenstvo propuklo v řehot.
Babička se blížila infarktu a vnouček dál bezelstně rozvíjel svou ďábelskou teorii: „Ale když jsi ještě dráčka mívala, tak jsi vocas chtěla, ne?“
To už smíchy slzelo celé kupé i chodba před ním. Na nebohou ženu to ale bylo příliš a bouchly saze. „Chováte se jako primitivové!“ rozječela se na nás. „Čemu se smějete? Jak asi vypadám před tím klukem?!“
Nenápadná studentka v brýlích, která seděla naproti, poprvé zvedla hlavu od své učebnice a do nastalého ticha ke všeobecnému zděšení pravila: „Jako dráček?“

post252375.html#p252375
Ještě někdo?

Tak jeli Šnek s JRM66 tím vlakem asi spolu, ne?

...ale ja som pristúpil o dosť neskôr...

Koneckonců, v kupé vás sedělo pět
Tak se tu třeba ozvou ještě tři, a navrch ta babička!

Jestli si vozí dráčka na skútru...

Niektory s fakt magori! https://www.youtube.com/watch?v=IoMTFyoUowI, ak to už tu je tak SZ nech to zmažem!