Dávám si kolečko pěknejch zatáčkovitejch úseků tady v okolí - Chrudim, Seč, Horní Bradlo, Trhová Kamenice, Svratka, Sněžné, tam se otáčím a vyrážím zpět směr Chrudim přes Svratku, Krounu a Skuteč. Když přijíždím do Chrudimi, kontroluju čas a zjišťuju, že mám ještě cca hoďku čas, než budu muset zalýzt zpátky do plechovky a jet vyzvednout manželku z práce, tak si říkám, že si dám ještě svojí asi nejoblíbenější trasu Chrudim-Seč a zpět.
Po cestě dojíždím u Hrbokova další pomalejc jedoucí auto - Ochcávku II. v bledězelený metle a "T-čkem" na SPZ (asi Trutnov). Protože jede o dost pomalejším tempem, než já (mimo vesice cca 70, ve vesnicích striktně 50), jsem rozhodnutej ho při nejbližší příležitosti předjet, stejně jako dneska dalších už asi 20 aut. Projíždím za ním křižovatku v Hrbokově, jede stejným směrem jako já. U cedule konec obce zrychluje z 50ti na těch jeho 70 a dál nezrychluje. V protisměru volno, dávám blinkr a začínám ho předjíždět. Když jsem v úrovni jeho zadních dveří, mám pocit, že mě to předjíždění nějak nejde a že on zrychluje - zvednutí předku jeho auta mě v tom utvrzuje - asi si na mě i podřadil. Říkám si že o mě asi neví, přecijenom jsem pro řidiče v mrtvým úhlu. Krátce troubím, abych na sebe upozornil. Když se dostávám do úrovně jeho předního blatníku, tak cejtím, že přestávám mít na to, abych ho předjel - dostal jsem se asi půlkou dýlky skůtra před něj a on mě začal "podjíždět". Říkám si - co se děje, přece o mě musí vědět, ne? To by musel bejt uplně slepej, aby si mě nevšim. Pouštím plyn a chci se zařadit zpátky za něj, protože se blíží levá zatáčka, která se v týhle rychlosti pod plynem a ještě v protisměru projet nedá. Když ho pouštím zpátky před sebe a on mě míjí, koukám na něj do auta, abych zjistil, jestli mě jenom neviděl, nebo co se děje. Čekám maximálně 20ti letýho týpka, kterej se bude chtít trochu pobavit a jeho vytlemenej pohled bude říkat: "pojď si tady v těch zatáčkách trochu zazávodit
" - takovejch už jsem pár potkal. Ale ono ne - za volantem chlápek kolem 40-45 let, kouká mě do očí a z jeho pohledu by se dalo vyčíst: "Já jsem řidič auta a vy motorkáři nemáte na silnicích co dělat a už vůbec mě nebudete předjíždět". Zařazju se zpátky za něj, když chce jet rychlejc, ať si jede. Přichází levá zatáčka a on před ní prudce brzdí, musím jít prudce na brzdy. Říkám si - od tebe radši dál, ty budeš nebezpečněj. Nechávám si od něj odstup.Po vjezdu do Kovářova zpomaluje na míň, než 50, já ho ve svejch 50km/h znova dojíždím. Výjezd z Kovářova a zrychluje zase na těch svejch cca 70 a víc ne. Pár zatáček jedu za ním a pak na začátku rovinky dojíždíme multikáru (takovej ten malej zelenej náklaďáček, co jezdí max 40). Vidím se rozsvítit Oktávky brzdový světla - pro mě jasnej signál, že multikáru předjíždět nechce, dávám levej blinkr a přidávám plyn. Když jsem v pozici, že mě musí levým zpětným zrcátkem vidět, tak ho ještě probliknu světelnou houkačkou, aby věděl, že ho fakt předjíždím. Když jsem v úrovni jeho zadního blatníku, vidím koutkem oka bliknout jeho levej blinkr a vidím, jak začíná uhejbat směrem na mě. To snad ne, říkám si, ty musíš bejt vážně magor a dlouze na něj trobím, aby fakt viděl, že tam jsem. Uhejbám mu až na levej okraj silnice a pokračuju v předjíždění. V zrcátku vidím, že ho mám nalepenýho těsně za prdelí. Když se zařazuju před ním a před multikárou zpátky do svýho pruhu, v rychlosti se otáčím na něj a ťukám si na přiblu, abych mu dal na jevo, že tohle trochu přehnal - během cca 2km mě 2x schválně bezprostředně ohrozit.
Pak pár zatáček, kde dojíždím hodně pomalu jedoucí Fiestu, nebo co to bylo. Předjíždět se tam bezpečně nedá, tak zůstávám za ní. Jeho mám nalepenýho furt tesně za prdelí. Najednou vidím jeho levej přední blatník těsně vedle sebe, najíždí v těch nepřehlednejch zatáčkách vedle mě úrovní svejch předních dveří, otevírá okýkno u spolujezdce a z něho na mě něco zuřivě křičí. Otevírám hledí přilby a řvu na něj: "Syšel jsi někdy o omezování v předjetí, hovado???". Najednou v protisměru vyjíždí ze zátáčky auto. Prudce brzdím a zároveň vidím, jak on prudce uhejbá autu v protisměru tam, kde jsem byl ještě před necelou vteřinou já. Kdybych nezabrzdil, tak by mě ten sráč snad vytlačil ze srázu dolů do rybníka, nebo co
V tu chvíli mám 100 chutí mu zablokovat cestu, vytáhnout ho z plechovky a namlátit mu hubu, co se do něj vejde. Říkám si ale, že mě to pak za ty problémy nestojí a trochu vyklepanej zůstávám za ním - pomalu jedoucí Fiesta pořád vpředu. Fiesta jede fakt pomalu, cca 35-40km/h a on zůstává za ní. Ještě jednou zvažuju, že bych ho hbitě předjel, zablokoval mu cestu a šel si to s ním vyřídit ručně, nebo aspoň slovně. Uplně vidím, jak za tou Fiestou schválně zůstává, aby mě k něčemu podobnýmu vyprovokoval - místa a času na její předjetí, kdyby fakt tak spěchal měl hafo. V dlouhý levý přehledný zatáčce do kopce, která vede do Seče vidím v dálce přijíždět v protisměru auto. Ovládám se a protože se nerad peru a nevyhledávám problémy, tak si říkám - když jseš až takovejhle magor, tak tímhle tvýmu pochroumanýmu egu nafackuju mnohem víc, než kdybych si to s tebou šel vyřídit ručně - navíc, jak znám takovýhle zmrdy, tak by se pak chtěl ještě tahat po soudech a za to mě fakt nestojí. Jenom beru za plyn a předjíždím jeho i Fiestu, tentokrát už po úplně levým okraji silnice, kdyby se mu zachtělo mě zase vjet do cesty. Pak se - ještě s dostatečnou rezervou v protisměru - zařazuju zpět do svýho pruhu. V zrcátku pak ještě registruju jeho pokus o předjetí tý Fiesty (vybočení do protisměru a zařazení se zpět) - nakonec za ní zůstává, protože by jí kvůli tomu autu v protisměru nejspíš nestich předjet - ty skoro dvoutunový auta do kopce moc nezrychlojou, no
Pak, vjíždím do Seče, odbočuju směrem k přehradě, přejíždím hráz, parkuju na obvyklým místě, vypínám motor, slejzám ze skůtra, že se půjdu pohochat výhledem na přehradu... a co to nevidím - na druhý straně hráze vyjíždí z tunelu mě dobře známá bledězelená Ochcávka. Přijíždí blíž, vidím "T" na SPZ, je to fakt on - že by to psychycky neunes a jel si to se mnou vyříkat? Připravuju si hromádku nadávek a sprostejch slov a čekám až zastaví, abych mu sdělil svůj názor. A nic - jenom pomalu projíždí kolem mě a čumí na mě jak bulík. Když projíždí, všímám si, že na jeho zadní sedačce sedí malý, cca 3-4 roky dítě. Jsem v šoku - takhle riskovat a honit si ego s prckem na zadní sedačce? Co ho tomu proboha vede? To musí bejt vážně neuvěřitelnej čurák (sorry za to slovo, ale jiný prostě nenacházím).
Tak se ptám sám sebe - co se to doprdele na těch silnicích v dnešní době děje? A proč? Lidi, dávejte si pozor na takovýhle zmrdy, který maj zapotřebí ohrožovat ne jenom sebe, ale i svoje okolí a dokonce i malý dítě, který sebou veze, jenom proto, aby sami sobě něco dokázali. Jak může? Kdyby v tom autě sědel sám... ale s dítětem na zadní sedačce? To mě fakt hlava nebere.
, naštěstí dobře,ale ten blb si koledoval.Chudák dítě,kvůli demenci svého otce mohl......... 
Jo, mám s tím bohužel taky problém, tak to taky tak trochu píšu i pro sebe 
