Dálková světla zas tak dobrý nápad nejsou, protože u motorkáře svítící dálkovýma světlama nejste schopni odhadnout jeho rychlost ani vzdálenost, nebo jen obtížně. Takže vás sice nikdo nepřehlédne, ale zato vám může klidně někdo vjet do cesty, protože si bude myslet, že jste mnohem dál nebo jedete pomaleji a že to stihne.

To máš pravdu, jen já jezdím více na 50ccm a myslel jsem to použití dálk.na tento skutřík. Na něm s těmi mými 50-60km/h. dle tacha bych snad moc lidí nepřekvapit neměl . Ale máš recht, člověk by neměl v tomto případě nic podceňovat.

. . . a teď vzniká otázka,které skupiny bude víc. Jestli těch, co nevidí,nebo těch,kteří špatně odhadnou vzdálenost . . .
Včera mě hóóódně vystrašila řidička na kruháči ve Valmezu. Tak nevím kam ji zařadit Myslím si,že neviděla.

a nebo je pak skupina, která si řekne. "před skůtrem to stihnu" a nečeká, že třeba jedu 90km/h. Jakmile vidím auto na vedlejší, mám ruce na brzdách a jdu trochu doleva... tedy pokud tam je prostor a výhled... a v pohotovosti houkačka. Tenhle reflex už mám zarytej.
Ale chybu udělá někdy každej, takže je to pak i o štěstí. Ale stylem uvažování a předvídáním se dá spoustě nehod předejít. Ta nepozornost stačí opravdu vteřinová, přesně tak jsem boural v červnu. Tak všem přeju ježdění bez nehod.

u nás je to fakt těžké , ale koukněte se na toto Shangai zajímavé a (ne)instruktážní video
já taky jezdím více z dálkovýa , myslím že ten odhad naší rychlosti a vzdálenosti přes den nic nezkreskuje a nestěžuje , horší je to poak za šera a vnoci , tam už to je problém , píšu z pozice plechovkáře , taky je promne lepší jak jednostopa svítí těma dálkovýma ,
je to asi jak ti blbci z DLR(domácky vyrobené denní svícení) to zapnou ráno a vypnou v 22:00 v garáži a pri tom jim nedochází , že zadek mu nesvítí vůbec , ale to už je OT

jo a ještě jsem chtěl dodat , že toho autobusáka jsi měl z5tně dohledat , cajti to dělat za tebe nebudou , ale dispečer určo věděl kdo tam v té době projížděl , a určo nebyl v tom autobuse sám , však existují nějaké jízdní řády ,

Já teda v plechovce nemám sebemenší problém odhadnout jak rychlost, tak vzdálenost moto s dálkovýma, ajako že u nás jich jezdí s dálk. celkem dost.V práci jsou 4 motorkáři, a sdálkama přes den za sluníčka jezdí všichni včetně mě

Jezdim do prace po hlavnim tahu jicin podebrady a je to zazitek kdyz me předjíždejici nakladak macka do přikopa protože v protismeru ma auto. Tak jsem se naucil jezdit bliz k středove čaře a je klit ne ze je blokuju když je volno tak mu uhnu na krajnici ale jak v protismeru neco jede tak ma smulu a musi si pockat.Je to učine a v autoskole nam to instruktor taky rikal.Co jezdim prostredkem sveho jizdniho pruh mam od plechovek pokoj.

Jo dneska jezdit na kraji, to je jak si podepsat rozsudek smrti ...
A když se nějaký deb.... domáhá abych ho pustil, protože nemá na to aby mě předjel bezpečně ( auta v protisměru, rychlost, nepřehledný úsek) Tak mu mám chuť hodit nějakou cihlu do předního skla ... Proč takovým, z prominutím dementům, dávají papíry, nechápu ...

Jednou takhle kluk z prace předjíždí mě na odbočovacím pruhu ma tam 160 a skoro me trefil zrcátkem jeho výmluva ja tě chtěl postrašit ma..r ten to schytal hned na šatně. Jen mezi Dymokurama a Poděbradama je asi 15 pomníčků.A pořat tam 9 lidí z deseti jede jak mag..i.

Zdar, sílu a zdraví všem zdejším.
Už jednou jsem do tohoto vlákna psal a teď mám, bohužel, příležitost vložit další příspěvek. Před cca měsícem , 19.9., jsem se vydal na cestu do Itálie. Manželka s dcerami vyrazily na Olympijské hry psích sportů autem a já jel za nimi na Nexovi. Abych něco užil, vzal jsem to oklikou, z Olomouce přes Laa, Krems, Ybbs, Mariazell, Graz a odtud už po dálnici do Itálie do Lignano Sabiadorro. Vynechám líčení cesty krásným údolím Dunaje a skočím do Ybbsu, kde začíná cesta plná serpentin přes pohoří Schoggelwald. V Ybbsu skončilo jako mávnutím proutku slunečné počasí, a během pár kilometrů stoupání jsem jel v nefalšovaném podalpském lijáku, teplota spadla na 5st.C. Myslím, že krajina vůkol byla úchvatná, ale přes provazy vody a sem tam mlžné závoje jsem neviděl nic z té krásy, jen potok, ve kterém jsem jel. Musím říct, že vydržím dost, ale když jsem míjel Mariazell, měl jsem toho plné zuby a ještě tak dvě třetiny horské cesty před sebou. Dojel jsem nějakého chlapíka s fordem, za mnou se sem tam objevila žlutá dodávka, a v této sestavě jsme jeli dobrých dvacet kiláků. Na cestě se začaly objevovat hnědé hromádky hlíny a silnice se změnila na kalnou stoku. Místní lesáci stahovali dřevo z lesa k silnici a na příkopě si dělali takové malé skládky. Déšť nepolevoval. nicméně pořád jsem měl pocit, že jsem schopný jet a neztrácet čas. Rychlost naší trojice se ustálila mezi čtyřiceti, padesáti km/h, a udával ji v podstatě ford. Dojeli jsme na vracečky u Seebergu a tam jsem si nechával větší odstup, abych vůbec něco viděl a neměl plexi zaneřáděné blátem, i když v tom lijáku se to stačilo odmývat.. A pak to přišlo. V té mini rychlosti, cca čtyřicet za hod. jsem si chtěl malinko přibrzdit, abych si udělal odstup od fordu, který se už ploužil vracečkou a najednou mi podjelo přední kolo a položil jsem se. Motorka ležela tři metry ode mne, jako by se nic nestalo. Ovšem já jsem měl smůlu. Spadl jsem na bok, asi jako by mi podjely nohy na ledě, jenom jsem sebou žuchnul jako pytel brambor. Všude kolem té cesty je malinký příkop, jenom samá hlína a tráva. Ale v každé zatáčce je důsledně betonový obrubník, žlab a svodidla. no a já jsem samozřejmě trefil pravým ramenem ten první obrubník a druhou rukou jsem se praštil tak, že jsem si ji zlomil v zápěstí. Výsledek je ulomený ramenní kloub pravé ruky a blbě zlomené zápěstí na ruce lévé. Oblečení, přilba, boty zůstaly absolutně nedotčené, jen pravý rukáv je špinavý od bláta. Na motorce upadlo pravé zrcátko a poškrabal se trochu kryt výfuku. Tedy škody hmotné téměř nula (dcera na Nexovi jezdí do školy hned od návratu z Itálie), ale zdravotně je to dost velký karambol. Převoz do nemocnice a pak do republiky, včetně převozu motorky by vydal na další příspěvek o této délce, jenom nastíním, že pro mne jel brácha Espacem, skůtr jsme narvali dovnitř, a před Vyškovem jsme ve dvě ráno v plné rychlosti trefili na dálnici kance.....jezdí jako řidič rychlé záchranky, kdyby si někdo myslel, že je to strejda v klobouku bez reakcí.Tož tak. Píšu to sem hlavně proto, že nedávno tady proběhla diskuze o ABS a dalších podpůrných řešeních, kde někteří je zatracovali. Tak já ne, věřím tomu, že jsem najel na některou z pečlivě provedených zálivek z krásně lesklého asfaltu, a že ABS by mi pomohlo. Krom toho jsem zagooglil a našel tělový airbag, který by asi dokázal zamezit tomuto nešťastnému zranění. Je potřeba si uvědomit, že ti vývojáři to dělají pro lidi, kteří jedou opatrně, předvídají a přesto se objeví skryté nebezpečí. Takže zdravím všechny zdravé kolegy a dejte na sebe pozor.

malincik: Tak hlavně brzké a úplné vyzdravení.
A poučení pro ostatní: nejezdit v rakouských kopcích v prudkém dešti... ale bohužel tohle se asi může stát kdekoliv a komukoliv Takže furt ve střehu a doufat ve svého anděla strážného

Přesně tak, hned jak začne v Alpách pršet, tak to okamžitě otočte a jeďte radši domů - tam se Vám nic stát nemůže.

Jinak se připojuju k přání brzkého uzdravení.

Smůla a štěstí nás všechny pořád provází. Tak snad sis tu smůlu teď vybral na hodně dlouho dopředu. Taky přeju úspěšné a včasné uzdravení.

PBM2: Já s váma všude jezdit nemůžu !