Vzhledem k tomu, že jezdím od klukovských let a řidičáky jsem si dělal, jak to věk dovoloval, tak na dvou a čtyřech kolech jsem toho už taky zažil dost. Za tě pětatřicet let jsem neměl nehodu, kterou bych zavinil a ještě před dvěma lety jsem mohl tvrdit, že jsem jezdil zcela bez nehod. Těch idi....., kteří si myjí okna, hned co mě předjedou přibývá každým rokem geometrickou řadou. Zrovna tak těch, kteří spěchají na kafe k nejbližší pumpě a jsou schopni pro tu neodolatelnou vůni, která se line od kafématu klidně i zabít.Bohužel musím říct, že hovada (jinak se to říct nedá) jsou i mezi motorkáři. Sám jezdím docela rychle, ale pevně doufám, že jsem snad ještě nikomu nezavdal příčinu pro to, aby mě poslal do.....Tedy mám pochopení pro kamioňáky, pro babetáře i pro různé exhibicionisty v Octáviích. Ale co někteří předvádějí, to je moc i na moji mírnou a tolerantní povahu. A chtělo by to opravdu ani ne pokutovat, ale brát papíry a za některé přestupky doživotně.
Přesně před dvěma lety jsem jel do Beskyd fotit, v neděli velmi brzy ráno, abych měl pěkné světlo. Kousek za Valmezem stojí na křižovatce, na vedlejší, červený Tranzit, díváme se řidičem na sebe, jedu si opravdu výletní rychlostí 90, a když jsem byl od něho tak třicet - čtyřicet metrů, vystartoval.... skočil jsem na brzdy, postavilo se mi to na přední kolo a když jsem byl u jeho rezavých zadních dveří na dosah udělal jsem ( asi naštěstí) salto, motorka letěla do protisměru a já se klouzal vedle auta do příkopu. Bylo to nekonečné a protože jsem dostal ránu do hlavy od silnice, až se mi zatmělo, myslel jsem, že už jsem na onom světě. Když jsem se trochu zorientoval a ujasnil si, že takhle vysokou trávu asi v nebi nemají, zjistil jsem že jsem tam sám. Borec zkrátka ujel. Myslím, že jsem slízl pomstu za nějakého motorkáře, nebo si borec chtěl jenom pohladit nějaký mindráček. V neděli ráno, v šest hodin, byl i na tak frekventované silnici, jako je Valmez - Vsetín provoz tak jedno auto za čtvrt hodiny. Ležím si v příkopě, pomalu začínám pozorovat co mě kde bolí a přes to, že jsem měl slušné oblečení, tak jsem měl: kolena a boky chodidel probroušené skoro až ke kosti, tam chrániče uhly a nic neuchránily. Na rukavicích zůstalo jen to plátýnko na dlaních, jinak všechno odbroušené, Přilba vydržela neuvěřitelnou ránu bez úhony. Přes mou snahu dostat se z klouzavého pohybu na všech čtyřech do nějakého kotoulu, jak jsem zvyklý třeba z lyží, nedařilo se mi to. Během doby, co jsem ležel v příkopě, projelo asi pět aut, nikdo nezastavil. Poslední projel a vrátil se nějaký pán z Olomouce v Seatu. Vytáhl mne z příkopy, pomohl mi vytáhnout z protější příkopy motorku a postavil mi ji na stojan. Probrali jsme situaci a dospěli k názoru, že volat policii je asi zbytečné. Myslel jsem si že jsem jenom potlučený, tak jeho nabídku zavolat sanitku jsem odmítl. S příšernou bolestí v ruce, krvavýma nohama a ramenama jsem vylezl na skůtra zavěsil se na plyn a dojel cca 40 km domů. Doma mě manželka (lékařka) prohlédla a když zjistila, že mám pravou ruku o pět centimetrů kratší, narvala mě do auta a hybaj k nim do špitálu na rentgen, no a pak už to šlo rychle - druhý den operace zápěstí na pravé ruce, které se mi zarazilo o těch pět centimetrů do předloktí. Ty odřeniny krásně mokvaly a dorůstaly tři měsíce. Levá ruka naražená tak, že s ní šlo pouze předpažit, nešla pohnout do boku , ani zvednout, ani zapažit. Jen pro upřesnění - v tomto stavu si sami ani nevytřete zadek. Půl roku sádry, dlahy a cvičení. V jedné poloze tou rukou nezvednu ani hrnek s čajem.... A to jsem dopadl celkem dobře. Takže závěrem, pro vás mladší, zdravé: Nevěřte nikomu a nic. Přemýšlějte i za druhé a dokonce snad podezírejte ty ostatní ze škodolibosti, že vám budou chtít ublížit. Můj otec, který mne učil jezdit tomu říkal PŘEDVÍDAT. Omlouvám se za tu slohovku.
Naposledy upravil
KYBLOS dne 26 bře 2013, 13:38, celkově upraveno 2
Důvod: Úprava neslušných výrazů