Tak tak. Vždy keď môžem, tak obchvat a smer Rakúsko .
Našťastie už dlho som nemal krízovú situáciu, ale stále jazdím podľa pravidla - nikdy nie si na hlavnej ceste.

Obstojné hadry vždycky pomůžou. Ještě víc pomůže počítat s chybami jiných účastníků provozu, ale zase si z toho nevyrobit psychickou poruchu...
Ani bych nespočítal, kolikrát jsem potmě kličkoval v rychlosti mezi srnama nebo brzdil či se vyhýbal jiné havěti. Kolik chybujících řidičů mě ohrozilo... Ale abych kvůli tomu přestal jezdit mě doposud nenapadlo.
Ačkoli může mít někdo opačný názor, já má za to, že univerzální řešení neexistují, protože jsme odlišné povahy, reagujeme různě, jezdíme na různých místech atd.
Takže bojíš se Nejezdi. Nebo jezdi a boj se Nebo prostě jen dávej pozor a nedělej drama z toho že potkáš pár krizovek Nebo to udělej úplně po svém, to funguje nejlíp

Člověk toho může ovlivnit hodně, ale bohužel ne všechno a přijít k úrazu se dá kdekoli a jakkoli, semnou byli v nemocnici další dva úrazy, jeden na elektrické koloběžce, pád bez střetu s někým dalším a pád z žebříku a byli na tom hůř než já po střetu motorky s autem, ale já byl komplet v motorkářském oblečení s chrániči od hlavy až po paty a ani nikoli a to zřejmě rozhodlo a samozřejmě kus štěstí v neštěstí. Havárie se vždy na každé psychice podepíše, stačí jen jet kolem autonehody a člověk pak podvědomě jede mnohem obezřetněji, než jel ještě před chvíli.

Koupil bych nějakou silnější motorku.Na ní těm krizovkám ujedeš.

sraldo rýny píše:1. křižovatka pod horizontem T téčko do leva. Já jedu rovně po hlavní. Z leva - z vedlejší kamion jel až do protisměru. Ostré brzdění, ABS pracovalo a mě se zdálo, že su strašně, strašně dlouhej na těch brzdách. Ale dobrý.

2. V pravotočivé zatáčce, do které není vidět, vysypaný štěrkopísek po cestářích. Hóóódně písku. Ten černý, nebyl moc vidět a bylo ho tak na tři centimetry vysoko uprostřed silnice. Schválně jsem nejel u kraje kdyby tam byl bordel a díry. Samozřejmě to uklouzlo, skútr šel k zemi - stihl jsem tam na poslední chvíli trčit nohu. Tím jsem to zachránil. Ale vyjel jsem do protisměru, kde mohlo být vymalováno.

3. Přehledná esíčka, krásně jsem si kroužil zatáčky(vzhledem k předchozímu dost opatrně) v protisměru jedou dvě auta a ten druhý, mladý blbeček v BMW, začal předjíždět z vnějška do pravé zatáčky kam neviděl, kde jsem si skoro ukáknul.

Tak určitě z takovýhle situací nemáme nikdy radost (a je jedno jestli jedeme na "babetě" nebo v plechovce. Ale tak jak to popisuješ si myslím že minimálně dvěma jsi mohl dost jít naproti (aspoň tedy já se o to snažím):

1. Pokud se mám potkat s kamionem (ale i osobákem), vždy raději počítám s tím, že bude dlouhý, udělá myšku, ... - prostě v daný moment zlehka ubírám plyn, dávám prsty na spoušť (brzdové páčky) a pokud to projde bez prekérky rychle akceleruji a mizím z místa setkání.

2. Pokud do zatáčky nevidím najíždím do ní vždy tak, jako že tam nějaký bordel bude ležet. Ta možná přehnaná opatrnost mne už párkrát zachránila od pořádného vyválení. A adrenalin si zvednu při průjezdu těch přehledných zatáček hezky na limitu . A musím říct, že ve výsledku ty příjemné zážitky z jízdy značně převládají.

3. Bohužel takovýhle situace se předvídají dost blbě. A když už se do nich dostaneme chce to nezmatkovat, soustředit se na úhybný manévr a věřit 101% svým jezdeckým schopnostem i těm našim andělům strážným.

Hodně šťastných kilometrů a nenech si ty situace vlézt do palice (v nezdravém rozměru).

P.S.: Určitě to neber jako moralizování, jen jsem popsal svoje zkušenosti.

kdybych přemejšlel nad tim že už se z moto nevrátim , tak nema ani cenu ji mít natož na ní někam vyjet
jasný silnice je DŽUNGLE kde po tobě každej jde , ale to právě eliminuje každej svojim chovánim , takže sednu jedu uvažuju předvídám a přispusobuju .....
bohužel i přesto to nemusí vyjít

nicméně POŘÁD je tu ten fakt , že ne pokaždý to každýmu vyjde TO MĚ ALE NEODRADÍ

Včera jsem to umyl a už přemýšlím, že bych se projel
Nicméně, asi bych stejně přešel na něco pohodlnějšího.
Skútra teda prodám a uvidíme co dál.

To co tady popisujete je bohužel na denním pořádku, já když se jedu projet a nesnaží se mě alespoň dva plechovkáři zabít tak mám takovej divnej pocit

Na cestach sa jazdi podla vedomia a svedomia. Polovica vodicov nema vedomie a zvysna cast ani svedomie. No a potom to tak vyzera. Pritom by stacilo hlavne viac tolenracue voci druhym. Smutna realita SK a jak citam aj CR.

Odoslané z SM-A202F pomocou Tapatalku

https://www.pozary.cz/clanek/247110-mez ... a-dodavky/

podle fotek spíš menší skútr než motorka... ten blbý (úzký a rychlý) úsek kousek od Zbraslavi na Vrané..

Tam je nějaká dračí zóna, ne? Tuším, že loni někde poblíž taky vyjel starší skútříkář ze silnice, jel velký kus po štěrku a narazil do nějakého stavebního stroje.

-- 01 črc 2021, 08:25 --

Jinak včera zase - jel jsem k hlavní ulici, že ji budu křížit. Z dálky vidím v protisměru auto blikat doleva a čeká a čeká. Tak je asi silný provoz, budu čekat taky, pomyslel jsem si. Dojíždím a nikde nic, tak zrychlím a v ten moment to tam pán poslal taky. Zastavili jsme metr od sebe, takže pohoda, ale to nevidí? Červený Vision, červená mikina, svítivě žlutá přilba. Byl to důchodce (nebo kandidát) a kýval hlavou na omluvu. Já zase hlavou významně kroutím, bohužel dost často. Přestávám tyto pokusy o zabití počítat, nemá to smysl.

Tak jsem si dneska osobně vyzkoušel srážku se zvěří. Ráno při cestě do práce na mne vyskočila zpoza křoví srna a potom už si pamatuju jen jak jsem ležel pod skútrem. Já jsem naštěstí v pohodě (jen trochu naražený), ale šneček to schytal víc. Sice jede, ale ty plasty budou chtít asi víc než jen umýt a vyleštit

Poděl se, docela mně to zajímá. Dostal jsi to z boku nebo čelně? Fakt si víc nepamatuješ? Té srážky se trochu obávám, u nás je těch potvor skákavých hodně.

Hlavně, že jsi zdáv. To ostatní se opraví. Ze zvěře mám obavu víc, než z jiných rizik, to se totiž vůbec nedá předvídat...