Já jak kdy
podle situace... stojící kolonu předjíždím pomalu z leva,když je to dvouproudá kolona,tak uprostřed, ale co si budem povídat,ty auta nestojej vždy rovnoměrně za sebou, takže kolikrát to musím prokličkovat i zprava nebo prostě jak se dá... Vždycky to dělám opatrně a počítám s tim, že mě řidič předjížděného auta nevidí... Dost často koukám do levého zrcátka předjížděného vozu,abych viděl kam řidič zrovna čumí......předvídavost je vždy na místě...
Předjíždět stojící kolonu v praze z prava by mi problémy nedělalo,jenže tam většinou neni vůbec místo ani pro toho cyklistu. (dneska je to v praze řešený vyhrazeným pruhem pro cyklistu,který občas na scootu taky použiju)..Mimo město už pak předjíždim jen zleva...Mimo by mě to zprava asi ani nenapadlo,i když kdo ví?!?! každá situace je jiná a člověk se pak musí rychle rozhodovat . Je fakt,že čim jsem starší, tak jsem jakoby klidnější a když opravdu nepospíchám,tak si i počkám a nikam se moc necpu...... i když styl jízdy alá messenger, mě někdy taky chytne....
Co se týče toho kam se zařadim, tak povětšinou až dopředu před první auto...když je méně místa tak jako druhej,nebo vedle auta, tak aby o mě řidič věděl (
je zajmavé sledovat reakce řidičů
,někteří jak jsou apsolutně v klidu a ještě se na tebe i usmějou a někteří,ti zaostalejší,jak zrudnou,pokřikujou, a snad by mně i chtěli srazit jak musej vystartovat dřív něž já
...no v tomhle případě je nechávám ujet a předjedu je se smíchem, až o pár metrů dál,kde oni už jsou nuceni brzdit kvůli další koloně plechovek....
Nejhorší jsou ty vyboulený bílý blbince podél tramvajového pásu.... kvuli nim se nevejde do pruhu nic kromě jednoho auta a člověk je nucen se plahočit v koloně...nebo teda ve spěchu,vjet na tram.pás a riskovat tim prudu od policie...