od fleet.admiral » 30 bře 2012, 07:02
Kupoval jsem Aprilii SR50 Ditech, r.v. 2001, na přelomu srpna a září 2009. Tehdy jsem měl jen papíry na auto a ditecha jsem vybral, protože to prostě byla nejživější a nejrychlejší padesátka. Kupoval jsem ho od soukromého majitele a byl to dovoz z Německa. V neujžším výběru kusů dostal přednost před vymazleným hyosungem.
Pán, co mi to prodával, měl 59 let, krásný nový dům a 2 auta. Tvrdil, že to dostal o rok dříve od dětí k narozeninám - ty si myslely, že tím tátovi udělají radost, když si vždycky půjčuje skútr na dovolené. Jenže doma prý stál pod plachtou a on s tím akorát párkrát vyjel na ryby. Cena byla tehdy o dobrou třetinu nižší než u ostatních exemplářů, navíc tenhle byl jediný v rozumně dostupném okolí.
S tehdejší přítelkyní jsme přijeli na obhlídku a zkušební jízdu. Maximálka, kterou jsme dosáhli ve dvou, byla tachometrových 65, a to na podhuštěných gumách. Motor tahal pěkně, nebylo důvod pánovi nevěřit. Kosmetické nedostatky (evidentně položeno z obou stran a podrobeno tuzingu ještě v Německu) kompenzovala cena. Horší bylo, že po zkušební jízdě asi 5 km z toho začal téct benzin! Majitel se dušoval, že se mu to nikdy nestalo, nevěděl o tom a že takhle to neprodá, že to nejprve nechá opravit. Přístup se mi líbil, tak jsem řekl, ať se ozve.
Po týdnu vše hotovo. Co mě u papírování zarazilo, že maximální rychlost je v TP jen 25 km/h, ale co. Asi německé regule, jelo to, jak mělo. Dostal jsem ještě jako bonus benzin za kilčo a jal se až cestou domů zjišťovat, co jsem to vlastně koupil - že světla jsou sice funkční, ale absolutně nic neosvětlí. Později jsem zjistil, že přední guma je zimní a chybějící lak na zadním brzdiči spolu s tou gumou svědčí o tom, že si aprilia užila i zimní provoz se solí. S pečlivostí sobě vlastní jsem pak do skútru nasypal víc jak jednou tolik, co mě stál, aby měl, co mu chybělo, a neměl, co se mi nelíbilo, nebo co nebylo v pořádku.
V roce 2010 jsem vyměnil přítelkyni a v single období se rozhodl udělat papíry na mašinu a koupit si i motorku, což mě o půl roku později dovedlo k myšlence skútr poslat do světa. Cenu jsem nasadil úměrnou cenám, za kterou se v tu dobu tyhle stroje prodávaly, a taky tomu, co jsem nasypal do údržby a vybavení. Prodej mě fyzicky netlačil, nepotřeboval jsem peníze nebo uvolnit garáž, takže na e-maily typu "dám vám o 5 000 méně a hned si přijedu" jsem kašlal. A to možná byla chyba.
Někdy po 3 měsících (konec února 2011) se mi ozval pán až z východních Čech, kterému jsem vše popsal a následně odfotil všechny detaily a kosmetické vady, takže měl asi 100 MB fotek. Poté se mi ozval jeho bratr, který byl vlastně skutečným kupcem, že to chce pro dceru, a že by si tedy přijeli.
Dorazili někdy před osmou ráno do Ostravy, takže vyjet museli už před pátou. Byli na mě tři - chlap jako hora, jeho celkem fešná dcera a pak nějaký oprsklý floutek, jako že mechanik, který se stará o stejný skútr právě tomu prvně volajícímu. Odborný přístup v testovacím procesu spočíval u mechanika v tom, že sotva jsme do skútru dali baterku a ten v mrazech kupodivu hbitě naskočil, začal motor tůrovat jako prase, div nevyskočil ven, u toho nadával, že se mu nelíbí jeho chod. Pak to projel a jali se smlouvat o ceně. Začalo to tím, že po "šetrném" startovacím procesu se vrátil problém s unikajícím palivem.
Když jsem si od odborníka vyslechnul, co všecko je vlastně špatně (nejhorší prý byla spojka), až jsem se divil, že to chtějí koupit. Nakonec jsem jim slevil, protože mě neskutečně bolela hlava a po dvou hodinách jsem byl promrzlý na kost, 6 000, s tím, že teda mají pravdu, hlavně ať už jedou. Bylo mi jich i celkem líto, když jsem věděl, že jeli takovou dálku (jsem holt měkota). Skútr se naložil, sepsala se smlouva a pán vytáhnul ruličku s nějakými 30 000, ze kterých začal ukrajovat. V tu chvíli jsem si říkal, proč to vlastně prodávám, a kór ještě tak levně? Ale podpis už byl na papíře a skútr v dodávce.
Kdyby to byl konec příběhu, bylo by to ještě celkem OK. Ale co čert nechtěl. Po cca 3 týdnech se ozval pan kupující, že měl skútr v Aspiritu, kde mu řekli, že skútr byl padlý (což jsem mu jako svou domněnku řekl taky) a že řídicí jednotka byla upravená, aby skútr jel rychleji, ale že když se odpojí baterie, tak se vrátí do původního režimu a už nejde znovu přehrát (pěkná hloupost - sám jsem dvě zimy baterku odpojoval naprosto normálně a potvrdili mi i 2 autorizovaní servisáci, že tohle teda pravda není) a skútr se nedostane přes 25 km/h. Upozornil jsem pána, že skútr jsem oživoval přímo před ním a jeho mechanik jej kontroloval a sám na něm jel rychleji než 25 km/h, tak ať mi nevěší bulíky na nos. Rozčiloval se, že mi to přiveze zpátky a nechá mi tam i tu novou spojku, že se na tom nedá jezdit. Po nějakém týdnu dohadování jsem mu slevil a poslal na účet ještě tisícovku na novou ŘJ s tím, že už o něm nechci nikdy slyšet. Můj mechanik mi totiž radil, že když nemám ponětí, kdo a jak se v tom vrtal a co tam měnil, ať to neberu, protože jezdit už by to nemuselo.
Shrnutí: Když už mám něco jednostopého kupovat, tak jedině nové. A děsím se toho, že zase budu někdy skútr či moto prodávat. Asi fakt kývnu někomu, kdo sice bude chtít slevu hned ze startu, ale pak už nebude spekulovat.