Zhruba podobně kolem 14 - 15 h. S dětma člověk furt někde staví. Kamiony mě nepředjíždějí, to je základ, víc to nemá smysl hnát. Do kopce se dá valit a předjíždět, jak je to v tahu, tak je to klidné, ale po rovině těch 90 ideál. V tunelech hlídat pravej horní roh a vůbec vítr a tak.
Letos to bylo zpátky náročné, vyjeli jsme později, takže tma ještě před Zagrebem, do toho fest bouřky a kolem Krapiny zavřená dálnice a objížďka. Nejvíc mě dorazilo, že v celém Rakousku v noci totálně KO všechny pumpy a odpočívadla - samé kamiony. Na místech pro osobáky, autobusy, nájezdech a sjezdech. Projel jsem jich snad 10 a nikde nebylo kde zastavit a dáchnout. Nakonec až za Vídní už na okrsce na zavřené pumpě to šlo.
Tam jezdíme přes den, kolem půlnoci to píchneme těsně před cílem a jdeme chrupat do postýlek. Ráno jeřáb, parkování, nastrojení lodě a papá suchozemci.