Přátelé, abych vrátil téma od plenek a nutrilonu zase do původních kolejí,
dnes sice (v Brně) nebyla moc zima, ale od noci mžilo. A já si dosyta vychutnal kvalitu jízdy po těch mokrých prochladlých silnicích na letních iRC-čkách. (Vůbec to nechápu, vzorek ještě ujde a na suchu drží i kolem nuly.)
Nikdy jsem si neuvědomil, kolik je tu těch dělicích pásů, zeber a všude vodorovných směrových šipek. Když jsem doklouzal (zatáčky plochodrážním stylem ) přes celé město do bohunického špitálu, měl jsem chuť jet zpátky autobusem. Nejel, ale tak jak jsem pak dolů Jihlavskou kolem hřbitova hypnotizoval řidiče oktávky před sebou, aby nedupnul na brzdu, asi stejně musel hypnotizovat kapitán Titanicu ten ledovec. Fuj...
Dávejte na sebe pozor.
Vím, že je to příspěvek o ničem. Jen jsem potřeboval ventilovat svou radost, že jsem to přežil a ani nepoložil. Nezlobte se a díky. m.