Mám radost i smutek zároveň..Radost proto,že fenomen jménem skútšňůra žije dál,což je skvělé,smutek proto že jsem se účastnil nespočtu šňůr, a posledních několik let i pomáhal při organizaci,bohužel jsem tento rok přešel na moto,tudíž se účastnit nemůžu
,každopádně přijedu alespoň na Rabyni,protože si nemohu odpustit nesejít se s touhle bandou lidí které mám rád,a s kterými jsem prožil tolik let a kilometrů