Jak jsme jeli na dvou scootech z Pardubic do Itálie
na pár zajimavejch fotek můžete kouknout opět tady

http://granddink.galerie.cz/5379529-na- ... do-italie#

Můj první nápad - přejet na scootu pár známých horských průsmyků, jako je Gardena, Sella a projet se kolem Marmolady, byl časem rozšířen i o dojezd na jezero Lago Di Garda, ke kterému je to z Cortiny už asi jen 180Km a tak se výlet rozrostl z původních plánovaných čtyřech dnů na devět. Šest dnů v kempu v Malcasine nám poskytlo možnost projezdit na scootech i poměrně vzdálené okolí jezera dolomit a navštívit i Veronu a také si jeden den zajezdit na půjčených kolech. Přesto, že jezero je vzdálené od Pardubic něco přes 800Km, tak jsme celkem najezdili 2600 km, z toho více jak polovinu v horách. Naše scooty nastoupaly v součtu kolem 10km nadmořské výšky. Náklady na cestu byly pojaty dost minimalisticky. Za ubytování v kempu 170E a za benzin asi 150E (jídlo jsme měli sebou) . Moje starší Majesty 250 přezdívaná Maja byla doprovázená mladším Kymco GD 125, kterému žena dala jméno Béďa a celou cestu absolvovala tak s náma s teprve měsíc čerstvým řidičákem. Tedy je nutné pochválit jak novopečenou skůtrařku tak i její stroj. Celou cestu dokázala s Májou držet krok a to i v nadmořských výškách přes 2km. Na svůj obsah je to obdivuhodný výkon. Pravda, moje žena neváží 105 kg jako já, a navíc Mája vezla dva, ale i tak má Béďa uznání. Po dálnici jsme jeli průměrně 110 a obě motorky toto tempo držely s lehkostí a tak cesta tam celkem ubíhala. První den 530Km a spaní na dálniční benzině někde před Innsbruckem. Počasí v Rakousku nic moc, ale kromě jedné krátké přeháňky, kterou jsme přečkali v tunelu, jsme vůbec nezmokli. Dál jsme druhý den pokračovali už mimo dálnice na Trento a Rivu del Gardu. Itálie nás přijala nádherným počasím a příjemným teplem. Zpět jsme pak jeli pak přes Cortinu a projeli nejznámější kopce italských dolomit. Celou noc pršelo a tak jsme to v duchu vzdávali, ale ráno bylo nádherně a to i v Alpách. Sem tam mráček a teploty kolem 10C. Stihli jsme ještě ten den přejet do Rakouska a najet na Dálnici, před Salzburgem jsme přespali opět na dálniční benzině. Druhý den jsme pak dojeli až domů. V Rakousku bylo sice zataženo, ale bylo teplo a nepršelo, avšak příjezd na Dolní Dvořiště nás přívítal lijavcem a pršelo až do Pardubic – návrat domu byl proto v samém závěru pochmurnej.
Moji motorce Maje jsem především vděčný za její pohodlné sedlo, které neotlačí zadek a nerozbolí záda ani po vzdálenosti 550km nonstop a za to, že to přejela bez jediné závady. Svoji zásluhu na tom mají zřejmě i perfektně rovné silnice v Rakousku a stejně tak v Itálii. Silnice i v těch největších horských zapadákovech, které na mapě snad ani nejsou byly naprosto perfektní a rovné.
Na scootech jme jeli jen na lehko, pouze co se vešlo do zadních kufrů a pod sedlo. Všechno ostatní nám do kempu přivezla moje dcera, která se s přítelem rozhodla s ohledem na neradostné předpovědi počasí v česku, také vypadnout někam na jih. Proto přemluvit ji, aby se cestou stavila v Malcasine, nebylo nikterak těžké.
K tomu zda na tak dlouhou cestu stačí motorka o obsahu 250ccm, bych uvedl – překvapivě stačí a i když se to někomu může zdát hodně divný, tak právě v horách to dostačuje nejvíce. I když jsme se po nějaké době naučili zatáčky projíždět poměrně rychle, tak jsme prakticky nikdy nemohli jet na plno a tak jsme jeli i v kolonách silných motorek a stačili jsme jim. Prostě zatáčka za zatáčkou a jet rovně máte jen málo kdy šanci, navíc stále je na co se dívat a pouze cvok by v takovém pohádkovém světě někam spěchal.

... aha, tak to řekni ženě, že jsem tam pro inspiraci pár dobrejch fotek přidal z Gardy a pak ještě z marmelády (Marmolada), můžu poslat i videa.
My jedem přiští rok rozhodně zas.

Dost dobrá inspirace na příští rok, moc hezký fotky.
Přeji spoustu šťastných kilometrů a návratů.
Míra