Ve středu jsme ráno jsme vyrazili až kolem půl jedenáctý, vydlabával jsem díry na sluchátka do správne pozice, na což jsem večer před odjezdem už nevzpomněl

Bylo vedro na padnuti ale i tak jsme dojeli až do Tábora, kde byla první zastávka, tankování a občerstvení u McD. Potom jsme jeli až na hranice, přejeli do Rakouska a hned ve Freistadtu jsme narazili na uzavírku. Přimo z kruháče to zavřeli a nahnali nás kolem nějakého nákupniho centra do malých uliček. Problém byl v tom, že objížďka nebyla značena, tak jsme nevěděli, jak dlouho uličkama máme jet, než se můžeme vrátit na hlavní. Trefili jsme se až napotřetí
Moc chci poděkovat Bobika72 za objevení krásné cesty přes Postalmstrasse. Trochu jsem sice nechápal, když při placení u mýtné brány jsem na tabuli viděl Motorrad €3,50 a paní si řekla o €7, protože sedíme na skútru dva, ale i tak stály zatáčky zato, několikrát jsem zbrousil i stojánek
Do místa, kde jsme byli ubytováni, jsme dorazili daleko později, než jsme očekávali a to v 19:00. Hodně to bylo způsobeno vedrem, které jsme cestou měli. Na dálnici bylo az 37st., jinak to kolísalo mezi 32-34st. Takže jsme častěji zastavovali a relaxovali.
Ubytování jsme sehnali ve vísce Viehhofen, penzion Embacher, noc se snidani za bylo za slušných €18, velký prostorný pokoj, dvojlůžko, gauč, stůl se židlemi, sprcháč a sociálka, SAT TV, vše bylo OK. Měli tam i internet, ale wifi byla bloklá a nikde jsem nenašel, jestli se neco platí nebo je to zdarma a jen si musím říct někomu o heslo. A s mojí němčinou…
Počasí bylo super i druhý den. V sedm snídaně a před osmou jsme přes Zell am See vyrazili směr Fusch an der Grossglocknerstrasse. Při vjezdu do Fusch na nás mávali motorkáři v protisměru. Bylo mi to divné, protože v Rakousku moc nezdraví, tak jsem pro jistotu zpomalil z tachometrových 60 na tachometrových 50 a za chvíli jsme už viděli cajty s laserem. U mýtné brány jsme zaplatili €19, dostali papírového průvodce, kartičku, kde slečna zmastila mou SPZ a motonálepku. Potom ješte žeton, který jsme vhodili u závory do strojku a jeli jsme. Moto totiž mají možnost vjezdu i bokem, kde je kancelář a vše si v klidu můžeš vyřídit tam a ne se kymácet s motorkou u budníku u hlavního vjezdu. Dostalo mě, že cyklisti tam mají k dispozici i sprchy

Zdarma samozřejmě.
Na Kaiser-Franz-Josef-Höhe bylo velmi slušných 23st. a sluníčko pálilo jak o život. Prostě nádhera.
Na radu Bobika72 jsme cestou z GG zastavili v Zell am See v Penny a koupili Budvar, na chodbách penzionu byly lednice, takže bylo v čem chladit.
Další den jsme vyrazili na krimmlerské vodopády, opět na radu Bobika72. Počasí naprosto stejné, jako den předtím. Tzn. cestou do Krimml 32st., postupně jak jsme v mlžném prachu vodu lezli nahoru, tak teplota klesla maximálně na 23st. Obloha až kýčovitě modrá. Bylo super, že na parkovišti č.4, které je nejblíž cestě k vodopádu, byly boxy pro motorkáře, takže jsme si tam schovali přilby, bundy I kalhoty a šli jen v kraťasech a krátkém tričku nalehko. Boxy za €1, které to vrátí při opětném otevření boxu klíčkem.
Ten den (pátek) přijelo večer do penzionu několik různých skupin motokrářů, všechno Češi (jedni Slováci). Na skůtru jsme tam byli ale jediní! No a v sobotu jsme se nasnídali, nabalili věci na skůtra a vydali se na cestu. Paní domácí nám před odjezdem říkala něco o sněhu a ukazovala na modrou oblohu se sluníčkem. Moc jsem jí nerozumněl

No pokud to zkrátím, asi po čtvrt hodině začalo lehce poprchávat, asi po hodině jsme stavěli u benzínky a připínali na bundy membrány a potom jsme už celou cestu jeli v dešti. Cestou většinou kolem 12st. Prostě šok oproti minulým dnům. Vzali jsme to na sever a přes Německo, protože přítelka chtěla na stejka ke Štěpánovi ve Vojeticích u Sušice. Tam jsme dorazili asi kolem jedné odpoledne, s velkým štěstím jsme sehnali volný stůl, ale museli jsme čekat asi 3/4 hodiny na jídlo, jak měli narváno. No a pak jsme vyrazili za šíleného lijáku něco po třetí ke tchánovi blízko Sedlčan, protože slavil sedmdesátiny. Dorazili jsme v pět a o pár kilo těžší, jak byly bundy nasáklé vodou, ale my jsme zůstali suchý. Jen mne nepříjemně překvapilo, že můj Ewog tankvak někde lehce propustil vodu a oblečení v něm bylo mírně navlhlé (po jedné straně). No a v neděli jsme jeli navečer domů do Prahy.
Celkem jsme ujeli 1250km, vše až na počasí zpátky se vydařilo na jedničku a (ťukám na dřevo) X9 ani jednou nezaváhala a musím o ní říct, že je to velmi slušný skůtr i na delší cesty ve dvou. Jen je pravda, že na GG jsme do kopců jeli občas max. 60km/h, ale co může člověk čekat od X9 500 EVO ve dvou lidech, že? Po dálnici jsme jeli i 140 až 150km/h a to jsem neměl plný knedlík. A byli jsme dva, s tankvakem, Maxií 3 a 30L válcem na zahrádce. Průměrná spotřeba za celý výlet byla 4,6l/100km.
A perlička na závěr, paní domácí při našem odjezdu měla pravdu s tím sněhem -
V pátek Rakušané naměřili 38 stupňů, v sobotu povolali sněžné pluhy. Měli jsme fakt velkou kliku
Foto na
http://libmo.rajce.idnes.cz/GG_2011/Trasa cesty ve formátu Garmin GPX v příloze.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.