No jestli cekaji az prestane prset, tak to je brzy tady neuvidime

Tak jsme nakonec vyrazili sami dva na Slovensko. Odjezd byl trochu dramatický,ještě jsme obuli do nových pneu Richio T-maxe včetně Ultrasealu, udělali kontrolu náplní.Pak jsme šli volit a ve 20.15 měli sraz na Hlavním nádraží. Rozhodli jsme se pro přesun autovlakem přes noc za 840Kč včetně lůžka v kupé.Kontrola jízdenek, přeměřili výšku, nakonec jsem nemusel sundávat plexi, výška je do 150cm a šlo se na náklad skútrú. Je to nájezd dost divoký, při mé výšce 194cm, jsem najížděl hlavou bokem pod plexi dva dlouhé vagony. Nad hlavou traverzy jen svištěly a 2cm plexi je kopírovalo, nic moc. Museli jsme až na začátek prvního vagonu.Tam jsme skútry přikurtovali a šli do kupé dát věci. Odjezd byl ve 22hod.Kupé bylo čisté,příjemná průvodčí, dali jsme tedy něco na dobrou noc, dobré červené slovenské, studené pivko a šlo se na kutě. No spánek tak napůl,drncalo to, ale zabral jsem a Richi si pochrapoval spokojeně. Najednou někdo klepe a průvodčí pěknou slovenštinou nám říká ,že za 15min jsme v Popradu. V rychlosti jsme udělali ranní očistu, sbalili a již stáli na místě určení. Něž jsme vylezli, na jiné koleji již stáli auta,dva vagony ve dvou patrech a ve předu naše skútry. Měli jsme trochu strach, ale byli naprosto v pořádku. Rychle odkurtovat, aby ostatní na nás nečekali a vyjet ven. Je časně ráno 6.15, pár minut sbalit, dáváme navigaci a vyrážíme, chceme posnídat, ale je brzy, tak jedině benzínka. Po chvíli OMV čaj,kafe, něco sladkého, Richi nějaké zásoby z domu, platíme Eury, koukáme na štíty hor v dáli se sněhem na vrcholcích, ještě v ranním oparu, krásný pohled. Začíná svítit slunce, prodírá se oparem, vypadá to na pěkný den, balíme to, rychle dopíjíme a vyrážíme za krásami Vysokých Tater. Máme nasměrováno na Levoču a Spišský hrad, Levoču míjime, fotíme, zastavujem nad Dobšinou projíždíme serpentiny, stálé klesání a stoupání,pěkné silnice, jen zeleň, nádherná příroda a panoramata, skoro žádný provoz. Trochu si zajíždíme, míjíme romské vesničky s chatrčemi a vozíčkáři, kteří s kárkami, pořád něco převáží. Jsou pilní, jak včelky. Dorážíme po 110km ke Spišskému hradu. Bohužel nemůžem pro havárii kamionu na horní parkoviště a tak se ocitáme pod hradem ve vesnici. Richi je odhodlaný hned vyrazit a nechat skútry na pospas.Moc se mi nechce, všude zase lidí s kárkami od dětí až po dospěláky. Měří si nás, a tak oslovujem pána sekajícího trávu před domkem.Ochotně nám nabídne parkování a necháváme vše před jeho garáží venku. Při pohledu do kopce a teplotě 32C se mi dělá špatně a říkám si jestli ten hrad chci vidět. Richi mi ale mizí z dohledu, přitom fotí a za chvíli je z něho tečka. Dupu do kopce,ohlížím se za skútry a říkám si, možná naposled, je mi horko bundu bych nejraději zahodil, ale šlapu asi 1km do pořádného kopce v motorkářském,boty,kalhoty, je mi vedro.Konečně jsem pod hradbami a spodní vchod je zamřížován. Dělají si srandu,… tak okolo hradeb na pravý kraj se škrábu dalších 400m, za rohem vidím nade mnou asi 500m v kopci Richio, jak se blíží k hornímu parkovišti a vstupu do hradu. Volám na něj a nic. Sednu si, leje ze mě jak z konve, kašlu na to!? Richi to vyfotí a povypráví.Tak se vracím po výstupu poražen,mám trochu výčitky, ale dole u skútrú, když se otočím a vidím tu dálku, co jsem ušel, musím se v duchu nakonec pochválit.Mokré hadry suším,převlíknu si triko,lehnu na bundu a čekám na Richiho.Kolem mě zase lítají kárkaři, ruku na ledvinku a na chvíli usínám osudu. Asi za hoďku doraží rudý splavený Richi a jako, kde jsem? Chválím ho a ptám se na foto a zážitky. Vše je ok. Vyrážíme na Levoču, cestou stavíme v pěkné kolibě a dáváme halušky s brynzou a slaninou, pivko a kávu, vše výborné,platíme éčky a pokračujem. Parkujeme na náměstí v Levoči. Jdeme na prohlídku historickému bohatství tohoto městečka. Gotické a renesanční stavby. Nachází se zde druhý největší kostel na Slovensku - chrám sv. Jakuba.Platíme prohlídku 3E a jdeme s průvodkyní. Jeho hlavní oltář, vysoký 18,6 metru a široký 6 metrů, je nejvyšším dřevěným pozdně gotickým oltářem na světě. Toto dílo Mistra Pavla z Levoči je národní kulturní památkou.Krásné frezky,varhany. Jdeme obkroužit náměstí,fotíme a poohlížíme se po možném ubytování na noc.Možné je až později za 3hod.poprchává a tak volíme ústup a směrem do Levočské doliny a lázní. Na místě zjišťujem, že jsou zrušené.Jsme zalepení z horka, potřebujem se vykoupat, všude termální lázně,tak musíme nějaké sehnat. Jedeme dál a vracíme se k Popradu a nacházíme malé lázně Vrbov. První penzion přes louku za 11E s koupelnou, nový a moto do garáže. Prima,ubytujem se a rychle vyrážíme do lázní. Za 5.5E na 2hod.je zde 5 venkovních 50m bazénů, voda až 38C,perličky,sírné bazény,aj.procedury, skvělé. Rochníme si, nahříváme těla, a kocháme se panoramaty na Tatry se zasněženými vrcholky. Pak jdeme na véču, vínko, pivko,dobré masíčko a už se těšíme do postele.Teplá voda nás dodělala a příjemně unavila. Uleháme kolem 22hod. Ráno očista,balíme a v 8.30 odjezd.Snídaně není,hotel zavřen, tak jedem na město a zastavujem po 30min. u obchodního centra.Nakoupíme snídani a na motu posnídáme, vylézá slunce,tak uvidíme,co nám nachystá. Vyrážíme směr Kežmarok, Tatranská Lomnica prohlédneme obě města, zajímavá místa a na magistrálu kolem hor. Cesta jde pěkně, žádný provoz, všude je vidět na hory, po polomech v r.2002 nejsou stromy a vše je jak na jiné planetě,kdo tam byl před polomy, neuvěří, měsíční krajina, která je zelená. Propadlá silnice,sesuv půdy po průtrži mračen před týdnem nám neumožní průjezd na Štrbské pleso, tak musíme do Svitu a objížďkou asi 20km se škrábeme serpentinami a fotíme panoramata i s pionýry. Máme hlad, tak dáváme oběd v Tatranské Štrbě, menu za 5E i s nápojem, polévku zelnici s klobásou a plněný rízek s hranolky a oblohou.Je to tu levnějši něž u nás i benzín.Vyrážíme a obloha zatažená, najednou blesky,průtrž a malé kroupy. Krčím se za plexi ubírám na minimum a benzínka je pro nás vysvobození.Tankujem,je zde pár motorkářů, kecáme o trasách, místní nás ubezpečí, že Popradské pleso, len pešo asi 2km od parkoviště, tak volíme Štrbu. Pouští nás za dáčo na parkovište před hotel Fis pod monumenty starých skokanských můstků.Je to hnus, měli by je zbourat. Pohled na krásné štíty hor a nefunkční beton trčící do výhledu,nic moc. Jdeme na Štrbu a kocháme se, fotíme, je zataženo, vypadá to blbě asi zmoknem. Začíná pršet,nandáváme nepromoky,já fotím, vracím se pro Richio a jedeme do zákazu směrem k vrcholu po štěrku a písku. Je to vymleté a tak to asi po 1km vzdáváme, je to na rozbiti skútra a huby, tak pár fotek a mizíme, zastávka u peřejí,krátké video. Měníme stroje,Richi chce posoudit brzdy,posez atd. Tak sedám na T-maxe a vyrážíme. Po 10km měníme zpět, výměna zážitků a názorů.Každý jsme asi rád, že sedíme na svém a pokračujem střídavě v dešti a slunci.
.Zastavujem u mega Akvaparku Tatralinia a míjíme lázně Bešěňová, vše je dnes komerční záležitost,tobogány,skluzavky, milion lidí, nic pro nás. Vzpomínáme na útulné malé lázně Vrbov.Mířime na Liptovskou Maru, krátká zastavka, zkouška vody, je celkem teplá a čistá. Začíná zase pršet.Pokračujem na Ružomberok a cesta je plná aut a kamionů, leje jako z konve, musíme místy předjíždět a cesta moc neubíhá. Sedíme už několik hodin na skútru a nevíme kam dojedem. Tankujem v Martině,sedíme v nepromokách, je zima 16C.Dáme kafe a něco na zub a domluvíme Strečno, kde se snad ubytujeme.Leje jako z konve a asi kolem 19hod jsem pod hradem a ptáme se na penzion.Jeden vychází za 22E se snídaní. Skútry dáváme na zahradu ven,aspoň jsou za plotem. Richi hazí plachtu na moto,já ji nebral,nebylo místo.Dáme véču,ptají se nás slováci na výsledek voleb,ale nevíme,nemáme zprávy.Tak Richi mrkne na Iphone, abychom byli v obraze.Teplá sprcha,paráda a na kutě. Ráno Richi jede v dešti na hrad,prohlídka je později a tak pár fotek a vyrážíme na cestu.Chceme jet Beskydy, Jeseníky a Karlova Studánka, ale počasí nám nepřeje, po hodině jízdy bez deště opět začíná lejt a je to před námi beznadějně zatažené.Projíždíme Beskydy, prší stále více,leje jak z konve, stoupání a klesání krásnou přírodou,kopce jsou v mlze a deštivém oparu 17C .Zastavujem na oběd v kolibě u Rožnova pod Radhoštěm, skvělé jídlo,držková polévka, svíčková,kafe.Moc se nám nechce z tepla opět do deště a tak volíme ústup za severu směr Bystřice p.Hostýnem, Prostějov.Konečně neprší a končíme ve Sloupu na Hané. Sháníme ubytování, jen hotel za 1200Kč, to je moc,volám na ceduli a seženu byt za 200Kč na osobu.Chasník vyndá vozík z garáže ve skále a dáme skútry do ní.Krátké předání klíčů a do 12hod. máme hodit klíče do kastlíku.Máme k dispozici 2+1,kuchyň,koupelnu.Jdu do Sloupského kostela na mši se podívat.Velký kostel tři autobusy věřících,dvě zpovědi, pozoruji cvrkot a atmosféru. Richi se zatím koupe,vyměníme se a odcházíme na večeři do místního hotelu.Jídlo a obsluha skvělé. Noc prima,každý jsem měli soukromí a nechrápali si navzájem.Richi je ránní ptáče,od 6hod už šustí,tady měl předek volný, koupil snídani v krámku a nachystal čaj. Po snídani vyrážíme na prohlídku Sloupsko-Šošůvských jeskyní.Nejsou moc známé, jako Macocha, ale krápníková výzdoba je moc pěkná a jsou rozlehlé cca 4km. Prohlídka je ale kratší.Jdeme pro skútry,sbalit,klíče házíme do kastlíku.Rozjíždíme se směr Macocha a mě praskne helma a spadne levá část vyklápěčky. Sundavám ji a zjišťuji prasklý boční šroub.Je sobota před polednem,nedaleko stavebniny,letím tam a ochotně mi nabízí vraťák šroub 6mm.Nejde ale tam,tak mi jej odchází vedoucí prodejny upravit do dílny a přináší hned dva.Nechce ani korunu a přeje šťastnou cestu. Mám z toho skvělý pocit,že většina lidí je dobrých a ochotných druhému nezištně pomoci v krizové situaci, nezáleží odkud jsou atd.Malé zdržení,přilba funkční a škrábeme se serpentinami na Macochu. Tam dáme kávu,trdelník a koupíme lístky, včetně lanovky.Pěšky 2km se nám nechce.Zacíná opět pršet, to je fakt překvapení.Humor nám ale neschází a říkáme si, že nás špatné počasí nedostane.Od 13hod máme prohlídku,vstupné pro 2osoby 240Kč+80Kč lanovka+30Kč fotoaparát pro 2osoby.Sjíždíme lanovkou a dole čekáme na prohlídku Macochy.Jeskyně je majestátní,rozlehlá,krápníků nespočet.Vtipná mladá průvodkyně nás zkouší a my odpovíme správně stalagnát.To holka netuší,že ráno jsme to již slyšeli ve Sloupských jeskyních. Pokyvuje, jak jsme chytří a my normálka, v pohodě.Na konci se nalodíme a plujeme po Punkvě jeskyní. Moc pěkné a navíc jsme se schovali na chvíli před deštěm. Vyrážíme směr Křtiny, kde je krásný chrám Panny Marie, architekt Jan Blažej Sartini-Aichel ,postaven r.1718,byla zde také májová mše, jako ve Sloupu. Bohatá výzdoba, po rekonstrukci,výška je 73m, klenby plné fresek, vitráže, velký oltář a varhany,ještě květiny po mši, jedním slovem nádhera.Pokračování směrem na Poličku. Polička je vstupní branou do Žďárských vrchů, jednoho z nejkrásnějších koutů Česko- moravské vrchoviny. V minulosti bývala věnným městem českých královen a v 18. století patřila mezi nejbohatší města Východních Čech. Do dnešních dnů se dochovaly městské hradby, zpevněné 19 věžemi, s ochozem místy přístupným veřejnosti.
Hradby v délce 1220 m obepínají celé historické jádro. Na náměstí stojí jeden z nejkrásnějších mariánských sloupů v Čechách a barokní radnice s expozicemi městské galerie.
Dominantou města je kostel sv. Jakuba. Tam jsme prošly město,hradby a dali večeři.Kolem 18hod. jsme vyjeli směr Hlinsko,Seč, tam jsem obkroužil náměstí a zatroubil, že se brzy vrátím s kamarády na skvělý sraz a pokračovali na Čáslav.Tam jsem tankoval po 20hod a musel zaplatit dopředu. Zvedal tankovací pistoli a čekal,až se ozvalo,nejdřív zaplatit!Ještě jsem se s tím nesetkal a není to moc příjemné,když vás mají za zloděje, který ujede bez zaplacení.Také mě tam již nikdy neuvidí.Pak Kolín,tam tankoval Richi,jedině tankuje u Schellu,asi by na jiný benzín pionýr nejel, má ho pěkně zhýčkaný.Za Kolínem jsme najeli na dálnici a dali rozchod,každý pak jedem jiným směrem. Chci poděkovat Richimu, jaký je skvělý parťák do nepohody, které jsme si fakt užili dost, je trpělivý, umí naslouchat a je zábavný. Něměli jsme žádný problém a myslím, že jsme si vzájemně vyhověli. Pro mě skvělý zážitek,někdy sáhnutí na samé hranici možností, co člověk vydrží při nepřízni počasí a počtu km. Ujeli jsme celkem z Popradu 1050km. To ale k motu patří a to se mi líbí.Kdyby ne,odjedu to „plechovkou“ v pohodlí, ale bez romantiky.
Slovensko vřele doporučuji, za celou cestu jsme měli štěstí na lidi a služby.Byli všichni obětaví,vstřícní,slušní a dobrosrdeční.Krásná příroda,kultura a pěkné silnice.Je to dlouhé, já vím,ale jinak to neumím Peťas.

foto a videa http://www.petasm.rajce.net

Peťas moooc hezkej referátek .... prostě prima počtení až mě mrzí, že jsem tam nebyl taky

Chválím, je to moc pěkně napsaný a je vidět, že jste si to hezky užili i když počasí není vždycky bez chyby

Ciao
To je chvála až se červenám .
Bejt to tak pravda. Zkrátka Peťas je vohromnej chlap a asi z ohleduplnosti to napsal moc hezky. Doufám, že mě s sebou zase někdy někam veme.
Skoro celou cestu jel vpředu a já se od něj učil stopu a náklony, kdy brzdit, kdy přidat, atd., zkrátka takový ty fičury, které se nedají načíst, ale musí se odkoukat. Jezdit umí, takž je od koho se učit. Navíc, přesto, že jsem ho určitě místy zdržoval, nikdy mi to ani slovem nenaznačil. Zkrátka jak říkám, ohromnej chlap.
Mám toho hodně za co jsem mu vděčnej.

S tebou vždy rád pojedu.Nepsal jsem to z ohleduplnosti, ale jak jsem to cítil a do dneška vnímám. Jel jsi prima a nikde nezdržoval. Navíc jsme měli dovolenou ne? Na to počasí i dost rychle. Jinak díky, co jsi napsal, to si považuji a cením. No a další Rakousko, když dáme někdy dohromady, budu jen rád,když pojedeme spolu a dalšími kamarády.Už to umím i s tou navigací,tak to s Pavlem sladím. Heslo dne...nikdo není dokonalý a stále se učíme, aspoň se to týká určitě mé maličkosti.

hezke cteni, diky

Moc hezké počteníčko,taky bych to jednou chtěl zkusit , ale Rakousko .