Srdce mi poskočilo radostí. To vypadá alespoň na nějaký dobrodružství. Po dalším studiu a zkoumání map a GPS jsem se rozhodl pro přejezd nejvyšího pohoří co tu je, které má skoro 2500m. Sníh tam leží až do června. Akorát tam nejsou silnice. Takže po jednom okraji to vezmu tam a po druhym zpět. Samozřejmě co nejblíže vrcholům. Když už přes ten ostrov pojedu tak se zastavím na jihu u Libyjského moře. Cestu tam beru jako otrkávací a nejvyšší bod má jen asi 700m nad mořem. Zpátky to bude jiná, tam chci dojet na nějakou observatoř co je přes 1700m. Vzhledem k tomu, že mi GPS ukazuje u moře -7m vypadá to na slušnej stoupák. Teď už jen na čem pojedu. Kolo jsem zavrhnul celkem hned. Pak mě napadnul spásnej nápad, že bych mohl jet na skútru!
Poptal jsem se v půjčovně a výběr celkem slušnej. Nejdříve to vypadalo na B400 ale měli jen K6 a tak jsem nakonec zvolil Leada. Něco na něm mám najeto, opravit se dá vcelku jednoduše a má nakopávačku. Takže jsem se ono osudné ráno konečně vypravil. Lead vypadal zuboženě, jedno zrcátko urvaný, kapku podřenej, na volnoběch chcípal,… No v té eufórii mi to bylo vcelku fuk a tak jsem vyrazil. Cesta tam probíhala vcelku v pohodě, cesty a panorámata fakt krásný. Je to samý nahoru a dolů a tak ani rychlost nijak omračující. Po nějakých 100km jsem na jižním pobřeží, kde se trochu občerstvuji a vyrážím zpět. Je po poledni, ve vnitrozemí je asi 40 stupňů a všechno co mi kouká z oblečení už mám spálený. Samozřejmě, že nemám motorkářský oblečení ale jen košili a tříčtvrťáky. Jsem rád, že mám alespoň helmu. Tady totiž v helmě nikdo nejezdí,..
Po pár desítkách kilometrů začínám stoupat. Zatím jen mírně ale furt. Lead toho začíná mít plný kecky. Jedu na full throttle a skútik se prostě přehřívá a klesá mu výkon. Dám teda občas nějaký to cígo a jedu dál. Stoupání je čím dál víc prudší a teplota začína klesat. Posledních 20 km jsem nepotkal vůbec nikoho. Výhled dolů mi připadá spíš jak z letadla,… Najednou končí asfaltová silnice a dál jen prašná se spoustu kamení. Maximální možná rychlost je 10km/h. Asi po kilometru to vzdávám. Čekalo by mě ještě asi 20km přejezdu toho vršku, což by bylo na 2 hodiny drncání a nevím jestli by to Lead a nebo moje zdrátovaný rameno vydrželo. Docela mě to mrzí, ale řídím se alespoň tentokrát rozumem. Navíc kdybych tam třeba jen píchnul, nebo se mi něco stalo, tak mě najdou až za několik dní, možná. Kus jsem se tedy vrátil a jel přes jiný průsmyk. Ke konci cesty jsem toho začínal mít vcelku dost. Navíc silnice docela záludně klouzá. Někdy to připisuju vápenci, co se tu těží a který je často na silnici a pak asi asfaltu, který je prostě jinej než u nás. Zpátky se vracím až večer a hned tam kopnu zas nějakej ten Gin. Bylo to supr. Jsem utahanej ale stálo to za to!
Celkem 263km, cca 10 hodin, průměrná rychlost 41 km/h, nejvyšší bod 1185 m nad mořem.
Všechno je tam nějak jiný než u nás. Jezděj jak prasata, nerespektuje se vůbec nic. V zatáčce klidně předjíždí třeba náklaďák. Někdy se potká někdo na oslovi, nebo stádo koz. To už jsem ale vychytal. Jakmile vidím na silnici takový hnědý fleky, je jasný, že tam někde budou! Někdy může být přes silnici i pletivo. To když se pasou po obou stranách. Musí to člověk otevřít, projet a pak zas zavřít. Četl jsem v průvodci, že zvlášť v noci je to sranda, protože je to vidět až na poslední chvíli.
Přikládám jen pár obrázků. Zajímavej je údaj na té GPS. Celkově nastoupáno téměř 5000m!!
A tím asi i naklesáno. A pak, že bubnový brzdy nebrzděj! Asi jo. Jinak bych tu neseděl, nepopíjel ****** Metaxu a nevzpomínal,…….
