Ráno po čárách.
ráno kdy by měli všechny čarodějnice ovzduším poletovat v podobě popela, kolem sedmé ráno, musel nějaký popel z extra jízlivé čarodějnice posednout naší psí slečnu, která je jinak „skoro“ vzor roztomilosti.
Začal útok psí artilerie, byl jsem napaden ze zálohy, zákeřně probuzen funěním do ucha, se současným připlácnutím psího ucha na má ústa. Asi si naše „roztomilá“ psí slečna Eliška chtěla poslechnout, jestli po večerní konektorové anabázi s Deauvillem ještě dýchám, či mi zabránit v zoufalém volání o pomoc.
Po probuzení a po krátké snídani, u které mi Eliška zdatně asistovala, jsem vzal do ruky golu, imbusy a klíček od motorky a šel jsem dokončit večerní práci. Vše jsem složil a pečlivě utáhl a po prvé od „konektorování“ jsem „zasunul“ klíček. Čtenář jistě pochopí, jak moc jsem byl zvědav na výsledek mého snažení, očekával jsem úspěch, protože opak by byl poněkud náročnější na finanční stránku věci. Klíčkem jsem otočil po krátké modlitbičce k sv. Kryštofovi. Palubka se rozsvítila, zabzučelo čerpadlo a milá prohnaně jízlivá červená „FI“ poklidně zhasla. Chvilka napětí jestli se opět nerozbliká a … a.. Nic. Takto vypadalo velice nadějně. Tak jsem vzbudil svou milovanou, která spala doma a místo mne objímala psí slečnu Elišku, která se tvářila, že mne vidí dnes poprvé a vlastně strašně ráda. Oblékli jsme se, a jeli jsme na testovací projížďku po Praze.
Je to už tři dny. Motorka se tváří jako kdyby se to nikdy nestalo. A proč taky ne, je to Honda, a ta se nikdy nepokazí. A já pomalu začínám věřit tomu, že se to vlastně nestalo. Je to rejže, co je dicinky v pohodě.
Ale já vím své..
A proto že mám pocit, že Vás s tím psaním otravuji. Tak jen dodám, že jsem ještě vyčistil K&N filtr.
to samé a i fotky..
http://www.motorkari.cz/motorka/?mid=94 ... ddid=53803