Stehno: byl jsem úplně ve stejné situaci, naposled jsem na moto seděl v roce 1987, kdy jsem před vojnou prodal svoji ČZ 175. Od té doby nic. Až po mnoha letech jsem se zase začal koukat po motorkách, ale z hlediska praktičnosti, hlavně ježdění do práce, jsem zvolil skútr. Ale šel jsem jinou cestou, říkal jsem si, možná je to blbý nápad, tak jsem koukal po starých vranách obsahu 250, hlavně Malaguti, protože se mi dost líbí. Ale kousek od mýho bydliště se nabízel Piagio X9 250, ročník 2000, jel jsem se na něj podívat, a on držel pohromadě, jezdil, vše fungovalo, byl za hodně nízkou cenu, tak jsem do něj šel. S vědomím, že když ten nápad bude blbej a nebude to ono, nebude to tak finančně bolet. To bylo před 4 lety.
Samozřejmně se to nedá s dnešními stroji asi srovnávat, ale jezdí celkem svižně, na do práce dostačuje, mimo město to jede i 120, ale kilečko je optimální.
A ta nejistota ježdění? Měl jsem taky strach, přece jen přes 30 let neježdění je znát, ale po pár kilometrech si zvykneš a budeš si čím dál více jistý. A jak už tady bylo řečeno, to že máš strach, je jen dobře, nedovolí ti dělat hned z kraje krávoviny. Pěkně pozvolna, ideálně se mašinku a její ovládání osahat mimo větší provoz, pianko a ono to přijde samo. Držím palce a hlavně kolama dolů!!!!!!