Minulý týden jsem si udělal výlet se synem na otočku Slaný Stříbro a zpět, cca 300km. Byla to moje první delší zkouška jízdy ve dvou a dopadla výborně. Rozhodně jsem nepociťoval nedostatek výkonu a mile mě překvapilo chování skútřiku v zatáčkách. Je to balada, chrochtám si blahem, syn si sice stěžoval po hodině jízdy na bolesti zádele, asi není hold zvyklej
.
Ve Stříbře jsme syna vysadil u přítelkyně a chtěl jet domu. Najednou se sešlo pár známejch a přišli mi omrknout SW-Tčko
. Hrdě jsem se chlubil a když jsem vše předvedl, tak jsem naházel věci pod sedlo, obléknul jsem si bundu, rukavice, helmu a zaklapnul sedlo. Chytil jsem řídítka a najednou smutně koukám do prázdné spínací skříňky. No to by se ve mě krve nedořezal, nadával jsem si do všech možnech zvířat i některých částí těla. Když jsem si uvědomil, že sedlo má dva zámky a odemykání je v místě které se opravdu sundat bez hrubého násilí a bez poničení nedá, tak jsem se chtěl jít zastřelit
.
150km od baráku, bylo čtvrt na devět večer a ráno jsem musel být v práci. No nebudu to vše už prodlužovat, našel jsem během cca pěti minut geniální fígl, jak to sedlo bez poškození otevřít
Zase můžu dát hrdě palec nahoru pro HONDU.
Následně jsem se znovu oblíknul, nastartoval a se sametovým zvukem jsem se rozloučil a odjel. Cestu domu jsem si náramě užíval, světelná výzbroj u SW-T je naprosto fascinující. V cíli po čtyřech hodinách jízdy se mi ani nechtělo skútr uklízet do garáže a jít spát
Pokud bude někdo z majitelů SW nebo SW-T chtít vědět jak sedlo nouzově otevřít, tak pište SZ