Já jsem ten cvok, co za rok zkusil 3 skútry a jsem šťastnej, že ojetiny. První byla 125, ta mi vydržela týden. Inspiroval jsem se na dovolené, kde 125 v pohodě stačila. Tady v ČR je to pomalé a téměř zralé na to, že člověk má pořád kdejaký náklaďák v zádech, tím pádem nebezpečné. Pak přišla ns řadu zachovalá 300. Ta jela pěkně, ale SH300 není dělána na silnice mimo město. Fouká na tom jako prase. Ale ve městě super. Pak přišel SilverWing 600. První jízda smíšené pocity. Nepříjemné vlnění a tak trošku vyšší hmotnost. Ale pohodlné a natažené nohy super. Ale po měsíci jsem zjišťoval, že to jede, ale chybí tomu tzv. koule. Začal jsem trpět na záda díky tomu, že tyhle hračky na naše silnice nejsou. Začalo mi vadit, že je to staré a nějak těžké při pomalé jízdě, kdy to má tendence padat. A co teď? Není kam jít. B400, B650 a T-max. B400 byl neslanej nemastnej, ale hezkej. B650 jsem zavrhl kvůli rozměrům a Cvt. Pak T-max. Jednoho krasavce jsem už chtěl koupit, ale zasáhla mladá, ať už se srovnám a nekupuju nic. Přeci jen model 2008 a novější jsou dost drahý.
Najednou mě trklo zkusit zase moto a to kategorii enduro, kterou jsem nikdy nemusel.
Svezl jsem se a bylo rozhodnuto:-) Lehké, hravé, ovladatelné a hlavně se na tom cítím jako král a nebojím se to klopit, jako skútra. Zkrátka jsem otevřel oči a zjistil, že existují i jiné volby jak maxíci. Ano, úložný prostor je o ničem, ale stačí kufry a je to stejné...
Chtěl jsem jen říct, že když je skútr pohodlný, neznamená to, že se na tom člověk musí cítit bezpečně.
Vím o víc lidech co udělalo tento přestup a nikdo by zpět neměnil.
Každý si hájí své, ale chce to i s rozumem, ne jako Sigi a jeho tříkolka:-)
Jinak samozřejmě budoucímu majiteli přeju, aby byl spokojenej a minimálně 3 roky u něj zůstal. Pokud ne, vyprdni se na to a kup moto - cestovní enduro. Třeba Crosstourera;-)