Byl jsem žádán o nějaké zkušenost, takže vyhovuji všem. Fotky udělám později, protože se aktuálně léčím z nějaké choroby.
Pořízení
Standardní postup koupě u českého dealera zklamal, protože Cagiva Praha mě žádný model X9 nebyli schopni dodat, protože neměli na něj homologaci. Můj odhad je že jsou shnilí to hlásit na Ministerstvo dopravy, protože kvůli pár prodaným kusům se jim to nevyplatí. Nakonec mě zachránil slovenský dealer CarCare s.r.o, který mě X9 500 v nejlepší výbavě prodal za 200 tSk bez DPH a dovezl z Žiliny do Brna zdarma. Přihlašovací procedura je trochu komplikovanější, ale jde to zvládnout.
1) Na Finančním úřadě vyplnit Ohlášení o pořízení vozidla a zaplatit DPH 19 % (jsem plátce DPH, takže si ho odpočtu zpět, neplátci a nepodnikatelé mají smůlu) a nechat si vydat o tomto aktu potvrzení (zdarma a trvá to cca 4 dny). Je potřeba jen faktura.
2) Získat CoC (Prohlášení o shodě), dodá dealer ale v mém případě mě to posílali poštou cca týden od dodání skútru.
3) Zařídit povinné ručení, ideálně s CoC, ale mě se to povedlo i bez.
4) Na magistrátě udělat dovoz vozidla, je potřeba vyplnit formulář, dodat CoC, originál faktury, potvrzení o zaplacení DPH a doklad totožnosti. A alespoň v Brně je nutno si přivstat, neboť bez známých a úplatků se dělá jen 12 dovozů za úřední den.
Zajímavé je to, že se platí pouze za značku 500 Kč, jinak nic navíc.
Jak se mi líbí
Piaggio X9 je dokonale ergonomický a funkční skútr, pokud někde designéři dělali kompromis mezi vzhledem a funkčností, tak vždy volili funkčnost. Vzpoměl jsem si na Howarda Roarka z The Fountainhead (Zdroj) od Ayn Rand, kdo zná. Zepředu je podle mě moc hezký, z boku takový průměr a zezadu je jakýsi bachratý, nicméně i vzhled mě docela nadchnul. Není to klasický krasavec jako Madison, ale krása je jaksi pod povrchem.
Naprosto impozantně, ale přitom přehledně a funkčně je udělaná palubovka. Úplně v předu jsou 4 analogové budíky jako v autě (no v Probe je jich 7 ale to je exot) a na řidítkách jsou dvě řady kontrolek, přičemž v dolní řadě jsou jen blinkry a varexy. Pod kontrolkama je displej palubního počítače a nalevo na řidítkách pak komunikátor.
Vychytávky
Piaggio X9 500ABS je napěchován nejrůznějšími vychytávkami, některé jsou unikátní a některé jen příjemné drobnosti které potěší
ABS s posilovačem brzd - trochu jsem se z počátku bál, protože bez běžícího motoru jdou páčky promáčknout hodně hluboko, nicméně je to normální jev. ABS je podobné jako v autě akorát že ani trochu necuká páčkou. Posilovač brzd je naprosto odlišný, protože není (ani by to technicky nebylo možné) podtlakový ale elektrohydraulický. Záběr je dost razantní, takže oproti Madisonu s kombinovaným systém bez posilovače je to nezvyk. Pro lehké přibrždění stačí levá páčka a při trochu větším pak přidat i pravou. Jakmile se zabrzdí trochu víc, tak už zabere hydraulika a efekt je obrovský. Elektronika bez problémů udrží zadní kolo ve smyku (nemá ABS) a přední ovladatelné. Chce to si zvyknout, ale je to úžasný komfort, brzdí to skoro stejně jistě jako auto.
Elektrohydraulický hlavní stojan - hydraulická pumpa a píst zvednou celý skútr na hlavni stojan. Ideální je postavit se oběma nohama na zem, nechat běžet motor a podržet tlačítko stojánku. Za méně než 10 s je skútr na stojánku a můžu seskočit. Efektní, praktické a návykové. Má to jen jednu drobnost, po dlouhé jízdě po městě za extrémního vedra se sníží síla serva a občas je potřeba skútru nahoru pomoct trochu ručně, asi je použitá hydraulická kapalina moc řídká. Hlavní stojan se dá pochopitelně používat i bez hydrauliky jako každý jiný.
Integrovaný interkom - http://skutrforum.cz/index.php?a=topic&t=510&p=14957#p14957
Úložné prostory - Takže začnu od těch nejmenších. Nalevo pod palubovkou je nezamykatelná schránka na mobil, kde je i vyveden kabel od komunikátoru. Symetricky napravo není překvapivě schrána, ale jen zásobní nádržka chladící kapaliny. Schrána v řidítkách není ničím zajímavá, pro mě akorát tím, že se dá otevřit i při běžícím motoru zatlačením na spínací skříňku. Piaggio Beverly to má taky tak, asi je to Piaggio standard.
Hlavní tahák je pochopitelně prostor pod sedlem, který je udělaný naprosto dokonale. Má obdélníkový tvar a dno se mírně na jednu stranu svažuje, na té plytší straně je airbox. Kapacita je úžasná, dá se tam dát půl menšího nákupního vozíku nákupu, asi 10 notebooků IBM T41 (jen odhad, mám jen jeden, ale je dobrý nápad to někdy zkusit!), LCD monitor (mám servisní 15" LCD ale neměla by být problém i 19") a dokonce i slim desktop PC Dell. Z věcí motorkářských pak i moje velká vyklápěčka Lazer a jetka k tomu. Dvě integrálky bohužel ale ne. Pod sedlem je i 12 V zásuvka se sympatickým označením 180 W max. O napájení pro notebook se bát nemusím. Sedlo se buď dá ovládat dálkově, ovladač je přívěšek, není integrovaný v klíči. S klíčem v zapalování pak tlačítkem na palubovce a když elektrika selže pak je ještě táhlo ukryté v přihrádce pod palubovkou společně s táhlem pro otevírání plnícího hrdla paliva ve středním tunelu.
Do sedla
Na první dotek mě překvapilo, že se s dost těžkou (206 kg suchá váha) X9 velmi dobře manipuluje na místě. Sedlo je spíše křeslo, a to jak pro řidiče tak i pro spolujezdce. Tomu chybí jen opěrka, ale v madle vzadu je na to příprava a opěrku (samostatnou bez kufru) mám už od Kappy objednanou. Opěrka pro řidiče je stavitelná, po povolení dvou šroubů se s ní dá hýbat ve směru jízdy.
Jedeme
Pohonnou jednotkou je motor Piaggio Master, který je ve všech italských skútrech 500kách. Spočátku si trochu dával na čas, než se rozběhl studený, ale po pár set km se to spravilo. Nyní chytá kdykoli na brnknutí. Vstřikování funguje perfektně, motor má plynulý chod (na tak velký jednoválec) od volnoběhu až do maxima bez ohledu na teplotu. Jen při pomalém prozjezdu do většího kopce se celý skútr trochu rozklepe, ale na jednoválec je to normální. Variátor je naladěný spíš do komfortna, takže rozjezd je krásně plynulý až do maximálky 160 km/h nicméně sprinter to není. Madison K400 na tom byl líp.
Motor je překvapivě úsporný, při mém kombinovaném provozu třetina město, třetina okresky a třetina dálnice si po záběhu řekne o 4 l/100km.
Velká 14" kola statečně bojují s brněnskými ulicemi a silnicemi okolo a většinou mají navrch, podvozek je odladěn taky do komfortna, takže je to kočár. Do většího náklonu se sice X9 musí trochu přemluvit, ale pak to jde taky vcelku dobře. Rám je bezvadně tuhý to cca 140 km/h, nad tuto rychlost se má občas tendenci rozvlnit. Děje se tomu tak hlavně na skvělé panelové D1.
Přes svoji hmotnost je X9 dost obratný skútr ve městě, přispívá k tomu relativně malá délka 2130 mm, docela slušná světlá výška (není problém vyjet na vysoký obrubník) a malá šířka. Designéři předsadili zrcátka dost dopředu a tak je mohl méně vystrčit stranou při zachování vynikajícího rozhledu.
Za zmínku stojí i světla, která opravdu dobře svítí a to jak potkávací tak i dálková. Kromě dvou parkovacích světel jsou použity dvě žárovky H7 (jako nová auta bez xenonů), jedna pro potkávací druhá pro dálkové. Žárovky jsou velmi dobře přístupné, je potřeba akorát šroubovák a trubkový klíč 8, nicméně je to na 10 minut práce. Žárovku jsou identické, takže v případě nouze se dá kanibalizovat žárovka z dálkového světla do potkávacího.
Co designéři nedomysleli
Světla - po zapnutí klíčku svítí potkávačky, parkovačky a koncová světla. Vzhledem k tomu, že je občas potřeba něco číst nebo nastavit v palubním počítači, tak je to dost nepříjemné. A někdy je potřeba v noci rozsvítit jen parkovačky, což taky nejde. Plně nabitá baterie 14 Ah by teoreticky dokázala napájet světla až do úplného vybití jen 2h, takže v praxi bych to raději než půl hodiny nezkoušel. X9 nemá vypínač světel, resp. je tam na něj místo, ale je zaslepeno.
Palubní počítač - v manuálu je to příšerně zmateně popsáno (možná je špatný jen překlad do angličtiny), ale některé funkce jsem řešil metodou pokus omyl. Dodnes se mi nepovedlo korektně zprovoznit, aby ukazoval správně dojezdnost na rezervu paliva, průměrnou rychlost a nastavit hodiny na 24h cyklus.
A co se na mém kusu nepovedlo při výrobě
Při přebírání jsem našel na dvou místech odchlípnuté plasty, zjevně špatná montáž, ale stačí plast povolit a správně zaklapnout.
Dále po několika desítkách ujetých km se ozval rachot od výfuku. Závada byla jednoduchá, povolená spona držící tlumič výfuku na trubce z válce a vyražené těsně. Smontování mě trvalo asi hodinu, podle všeho byla vadná spona, jedna matice navíc to zajistila.
A do třetice již klasická italská závada, po prvním pořádném dešti přestaly blikat levé blinkry. Závada byla velmi jednoduchá, vrut držící kapotáž propíchl kabel k blinkru a voda to zkratovala. Opraveno rovněž svépomocí vysušením a izolačkou.
Závěr
Zatím mám najeto je 1500 km, takže je předčasné jakékoli závěry, uvidíme později. Nicméně zatím mě dělá X9 jen radost.