Dnes ráno jsem nastoupil do garáže na montáž varce a následné nastrojení buráka. Byl to docela mazec, protože se ten hliník kouše a pokud tam opravdu nejde rovně, tak se tím pak pomalu nedá hnout. Asi něco jiného je, když je to komplet venku a člověk ktomu může. Burák stál na kozách a pod motorem byl zvedák, takže nějaké násilí nebylo možné. Když se mi podařilo po nějaké chvíli varec nasadit a komplet byl utažený, motor na svém místě, už jsem měl i střiky a sáni usazené, stál už na stojanu, tak jsem zjistil, že jsem pod varec nedal čidlo, které bez opětovné demontáže nejde nasadit. Polilo mě horko „jsem to ale deb....“ a znovu burák zvednout usadit na kozy a varec vyjmout ven.
Peklo, nadarmo se neříká“pospíchej pomalu“. Takže, čidlo jsem nasadil a opět s varcem zpátky. To už docela šlo, už jsem věděl jak na něj. Všechno opět usadit, zapojit a sundat na stojan. Dolil jsem spojku a nastartoval „hurá, ticho“ můžu dávat kapoty a pomalu strojit. Zítra ještě dám nový olej a „smrt a práce mi může políbit pr….