Takže ty když chceš svůj skútr hodit na stojan, vložíš ruky do vriecek a skočíš na páku stojanu? Ne, jistě skútr držíš oběma rukama a nějakou - i když malou - silou na něj působíš, aniž si to při třeba při své síle uvědomuješ.
Jsi možná silný muž
a nosíš stokilové skútry pod paží
ale pokud jsi četl předchozí diskuzi, tak víš, že zde není řeč o soutěži v běhu na 100m se skútrem na zádech, ale o tom, jestli pro jistou vzácnou paní nebude problém postavit Visiona na stojan.
Nevim, jakou má
novotnj7-ovo mamka postavu a kondici, ale jen pro příklad:
Vision má 102kg. Moje drahá ženuška cca 50kg. Malý Visionek tedy má dvojnásobek váhy mé ženy.
To je stejné, jako pro mě, kterýžto mám cca 80kg, skútr se 160kg - třeba SH-300. Není to sice SW-T, ale rozdíl proti Visionu tu přece jen je. Nehledě k tomu, že ne každá žena má takový ten mužský grif.
Tedy to, co je pro nás muže samozřejmá maličkost, může být pro naše drahé ženy, snoubenky, sestry, matky, tety, babičky, kolegyně atd. problém, který musí řešit (stejně jako já musim na rozdíl od své ženy řešit, jak umyju litrovou zavařovací sklenici, když do ní pazouru nestrčím...;0).
Proto jsem se snažil popsat - neříkám, že se mi to podařilo nejlépe - koordinaci pohybu při stavění moto na stojan a o tom, aby si to ona vzácná paní vyzkoušela vícekrát. To, co se může zdát na poprvé těžké, může jít s nácvikem a dobrou technikou zlehka.
O "mixování za řídítka" jsem nic nepsal, pouze o jejich lehkém tahu dozadu, o lehkém tahu za madlo nahoru a samozřejmě
o stoupnutí na páku stojanu. Pokud sílu na všech třech bodech správně nadávkuješ, potřebuješ jí mnohem méně. Můžeš si to klidně vyzkoušet - pokud jen trochu zatáhneš za madlo nahoru, o to méně musíš tlačit nohou na páku stojanu (a naopak) - což může být pro menší a slabší ženy podstatné.
Krom toho, jak už novotnj7 zmínil, záleží na konstrukci konkrétního stroje - špatně zkonstruovaná 50-ka může jít postavit více ztuha, než dobře vyřešený velký skútr.
PS: Nejsem zrovna nejzdravější člověk, vzhledem ke své postavě a věku mám nepoměrně méně síly, než zdravý člověk a když přijde ta "správná" indispozice, sotva stojím na nohou nebo udržím hrnek s čajem (zkrátka časy, kdy jsem dělal dřepy na jedné noze a běhal se ženou v náručí po schodech jsou pryč
), takže si troufnu říct, že vím, co je to šetřit síly a používat techniku k dosažení jinak jednoduchých cílů.